O zajíci

Básnička o zajíci, který se neuměl rozhlédnout před vstupem do silnice...

Zajíc není králík,
je pěkně divokej,
nedaleko horky Ostré,
pálí si to přímo z kopce,
nezavolá ani hej,
skáče rovnou na silnici,
kde se vezou dva králíci,
(chce-li hrát ruletu ruskou,
měl zvolit silnici kluzkou,)
každopádně má dost štěstí,
králík jede pomalu
a brzdy jsou v normálu.


Jiný zajíc na silnici

V práci je totiž legrace

Žiju si jako v pohádce,
i když nechcu, jdu do práce,
ale já chci vždycky,
v práci je totiž legrace,
všude se pasou krávy,
každá si dělá co chce.

Inspirováno o trochu známější verzí

Prasata na silnici!!!

A je to tu zase,
na silnici prase!
Jedno velké - bachyně,
k tomu čtyři podsvině.
Šli se napít ke studánce,
možná hledaj kousek žvance.
My jsme radši stáli,
neboť jsme se báli,
bychom nebyli žvanec,
co sežere kanec.

Tato báseň není o řidičích, kteří soustavně porušují všechny možné dopravní předpisy, ale o praseti divokém rodu ženského, které se dnes těsně po deváté hodině večerní - ještě bylo světlo - pohybovalo, doprovázeno svými čtyřmi mláďaty, na silnici poblíž studánky Ptačí svatyně.
A králíci u toho samozřejmě nemohli chybět :-)
Takže pozor milé děti!

Hradní poezie

Králíci jsou skuteční poetové. Národ sice ještě nedocenil jejich umělecké schopnosti, ale čas jim, teda vlastně nám :-), dá za pravdu.

Tentokrát se inspirovali víkendovým pobytem v blízkosti Pražského hradu s vlající prezidentskou standartou.

Hradní

Před Hradem, za Hradem,
nikdo nesmí stát, jinak nebudu hrát.
Už jdu!

Václav Klaus
(v předvečer prezidentské volby)