Byrokratická mašinerie

Aby se člověk nenudil a nezakrněl, je tu byrokratická mašinerie.

Finanční úřad - podatelna
Dávám zaneprázdněné a znuděné úřednici daňové přiznání včetně příloh v euroobalu, aby ty přílohy neztratili.
Nejprve jsem poučen o tom, že jí to mám ze složky vyndat, aby si to mohla orazítkovat. Sama si to asi vyndat neumí, no.
Pak má problém, že to není sešité. Tak říkám, že to nikde v pokynech není, že to má být sešité. Na to tupě mlčí. (Ty krávo, nesešívám to třeba proto, abyste si to mohli pohodlně naskenovat - no aha, to k vám ještě nedorazilo a ve složce to máš právě proto, aby se to u vás neztratilo). Jo a loni to nevadilo, že to bylo nesešité :-D

Některé lékárny (ne všude jsou tak neschopní)
Lék z velké části hrazený zdravotní pojišťovnou si budete muset plně zaplatit, protože nemáte na receptu rodné číslo dítěte. No, já nemůžu mít rodné číslo dítěte, když mi ho ještě úřad (matrika) nevydal. Kdyby mi ho vydal, nemám problém ho tam napsat. Tak já bych vám to rodné číslo třeba pak nahlásil zpětně. Ne, to by nešlo :-D (V těch vstřícnějších a schopnějších lékárnách to samozřejmě šlo.)

Zdravotní pojišťovna - díl I.
Jo, tak vy byste chtěl vidět jednoduše na čerpání zdravotní péče, kterou vykazujeme na vaše dítě. Ne, to by nešlo. My to umožňujeme jen jednomu rodiči (zpravidla matce), takže vy máte pane smůlu. Musíte si podat pěkně papírovou žádost. Pak si počkáte, vy vám to někdy poštou pošleme. A když se budete chtít podívat za měsíc, tak zase znova.
Myslím ten přehled čerpání,  kterým se pojišťovna chlubí, jak je snadno a lehce dostupný. Aha :-) Ano, ale jen pro jednoho rodiče. Ať žijí rovné práva a povinnosti.

Zdravotní pojišťovna - díl II.
Formulář není na pobočce přítomen, tak si o něj musím říct. Paní mě důležitě poučí, že to ale manželka musí podepsat osobně. Tak určitě - mám štěstí, že je zrovna na ulici před domem, tak stačí za ní vyběhnout :-D
A světe div se, do toho formuláře mám dopsat (přestože tam žádná kolonka na to není) rodné číslo dítěte. To rodné číslo, které jsem již pojišťovně hlásil. A tentokrát to můžu dopsat i já, přestože (viz výše) by to asi měla zpravidla dopsat matka. Mám to ale štěští :-)

No a jinak jsem dle některých "hodnotných" brožurek, letáčků a publikací pochopil, že o dítě se má starat jen a jen jeho matka, takže já jsem z obliga. Všechno, co dělám, dělám zcela dobrovolně :-D

Bob

Odečítači!!!

Nemáte doma plyn? Ale my vám ho stejně odečteme. A ještě vás budeme vyzývat!!!, abyste byli zítra dopoledne doma :-D

Z legrace jsem si říkal, že k nám určitě letos přijdou odečítat plyn. A oni fakt přišli :-D Neuvěřitelné :-D :-D

O slepičce a kohoutkovi

To jsem jednou takhle potřeboval veřejnou listinu z obchodního restříku (konkrétně stanovy jedné právnické osoby). Ne mojí vinou to rejstříkový soud (konkrétně Krajský soud v Brně) neměl v digitalizované podobě přístupné veřejně na internetu.

Musel jsem tedy na slovutný soud vyrazit osobně.
1. Králík prochází přes justiční stráž, nechá si kontrolovat srst a obsah kapes a říká, že potřebuje shlédnout jeden dokument z obchodního rejstříku, který není v digitalizované podobě. Justiční stráž je milá a posílá králíka na podatelnu.

2. Králík čeká pár minut ve frontě a už se dveře otevírají. Milá paní ho požádá o identifikační číslo právnické osoby (králík naštěstí ví - je už zvyklý, že na úřadě musí všechno hlásit) a pak mu sděluje, že tato listina není digitalizována a posílá králíka do dveří 69 za paní Studeníkovou do vedlejší budovy.

3. Paní Studeníková v kanceláři není, protože jsou tam malíři a malují :-) A říkají, že paní Studeníková je vedle. Králík jde vedle. Tam paní Studeníková také není, ale její kolegyně chvílí ťukají do počítače a pak králíka pošlou o patro výše do kanceláře za paní Hanusovou.

4. Králík peláší o patro výš. Projde opět labyrintem upracovaných úřednic až k jedné, která to na něj nejdříve zkouší s plnou mocí k vydání listiny. Králík není úplné mládě, a tak ví, že žádnou plnou moc nepotřebuje, když je to veřejná listina (ony pořád zkoušejí, že abych mohl na listinu nahlédnout, musím mít plnou moc od dotyčné právnické osoby, hihihi). Nakonec je králíkovi sděleno, že je v naprosto špatné místosti (no, králík se sem sám neposlal, že...) a má jít do spisovny na stejném patře.

5. Ve spisovně to nejdříve zkusí opět s plnou mocí. Tak to nevyšlo. Úřednice se tedy zvedne a za cca 5 minut nese listinu z nějakého archivu. Králík si pak může vybrat, zda si bude chtít listinu okopírovat (za 20 Kč jednu stranu), nebo počká až to úřednice naskenuje a slovutný soud umístí digitalizovanou podobu na internet. Prý zhruba do týdne. Tak já si počkám a uvidím. Tak jsem si počkal a následující den je to veřejně přístupné na internetu :-)

Tak takhle hodnej je, milí lidé, králík na vás. Zadarmo vám zařídil, že máte na internetu to, co by tam vámi placení úředníci a jejich neschopní šéfové měli dávat automaticky.

(Když píšu "milá", tak skutečně myslím "milá", i když to může znít trochu divně.)

Tuhle hru na základě pohádky o slepičce a kohoutkovi si může na brněnském soudě zahrát každý. Stačí, když si najdete libovolnou nezdigitalizovanou listinu z obchodního rejstříku :-) Nebude to trvat jistě dlouho a budou všechny listiny zdigitalizovány.

Bob

Kde udělali soudruzi z Českých drah chybu?

Kde udělali soudruzi z Českých drah chybu?

Opět jsem se projevil jako řádně naivní občan, když jsem si u podivné společnosti České dráhy zakoupil elektronický lístek na cestu do Prahy a zaškrtl možnost, že chci být 30 minut před plánovaným odjezdem informován sms o tom, zda jede vlak načas, případně jaké má zpoždění. V 17:09, což bylo přesně 30 minut před řádným odjezdem, došla sms: „Vas vlak EC 274 jede vcas, na jeho trase nejsou ocekavana omezeni provozu. Ceske drahy prejou stastnou cestu.“

Zaradoval jsem se. Byl jsem opravdu naivní. Asi 17:29 jsem dorazil na nádraží, abych si na vývěsní tabuli přečetl, že je vlak zpožděn o 35 minut. Za 20 minut nabrat 35 minut zpoždění – to musí být zřejmě nějaká časová anomálie.

Šel jsem se tedy informovat na informace a zeptal se na skutečné zpoždění. V systému měli 41 minut. Za 1 minutu narostlo zpoždění o úctyhodných 6 minut. Nebo, že by nám snad na vývěsní tabuli lhali? Tomu by člověk ani nechtěl věřit :-D Zaměstnankyně mi nevysvětlila, kde vznikl ten rozdíl mezi různými ne/zpožděními, ale ujistila mě, že sms o včasném příjezdu neposílala. To bych si osobně tak aji tipl, že v 21. století na to bude nějaký automatizovaný systém :-D

Oznamované zpoždění časem naskočilo na 40 minut, ale reálné zpoždění při odjezdu bylo 44 minut. Jako důvod byl uváděn opožděný příjezd ze sousedního státu.

Kde udělali soudruzi z Českých drah chybu? Nebo, že by České dráhy nezaznamenaly přechod na letní čas?

A co na to soudružka z reklamačního oddělení? Výhledově budu snad informovat.

Neměl být dle řazení velkoprostorový vůz? No měl, ale na takové detaily se zřejmě u našeho špičkového dopravce nehraje…

Bob

Pokrok nezastavíš!

Když jsme si před léty chtěly na nejmenovaném matričním úřadě zablokovat termín svatby s předstihem, abychom mohli v klidu zorganizovat vše potřebné, bylo nám sděleno, že to nelze více jak 3 měsíce dopředu. Paní matrikářce se to tak prý osvědčilo. Není na to žádný předpis, že by nemohla blokovat více měsíců dopředu, ale ona prostě nebude. Vše nasvědčovalo tomu, že je velmi vytížená a že je ještě nemá nalinkované patřičné kolonky v sešitě (psalo se trprve 21. století, tak co bychom chtěli, že...)

Tak jsme museli jinam. Občane ty něco chceš, tak se zařiď.

A ejhle. Paní matrikářka už zvládá linkovat sešit o další dva měsíce dopředu. Pokrok prostě nezastavíš! Nyní je možná rezervace "na až 5 měsíců dopředu".

V další desetiletce třeba zapracují ještě na vlídnější komunikaci s ovčany. Úřední ptydepe "Z důvodu neustálého nárůstu požadavků občanů o umožnění včasnější rezervace termínu..." mi totiž pořád nezní nějak moc přívětivě.

Na Praděd

Králíci vyrazili na Velikonoce na běžkách na Praděd. Chtěli i sjezdovat na Červenohorském sedle, ale tomu nebyla příroda nakloněna. V pátek od rána sněžilo, na hřebeni byla hustá mlha a silný vítr. Nicméně nejhorší úsek celé cesty mezi Adamovem a Červenohorským sedlem byla cesta z Adamova do Útěchova, pak už to šlo :-) Cesta byla většinou jen mokrá, ten první úsek byl zasněžený a pokrytý rozježděnou břečkou.

Vzhledem k počasí jsme se museli spokojit s testováním hotelových matrací. Nedopadlo to moc dobře. Levené hotelové pohovky, jejichž pérování má životnost již dávno za sebou, v testu neuspěly. Každopádně uvažuji nyní o nové práci. Rovněž jsme museli oželet internetovou zábavu. V dnešní době je již dost nepředstavitelné, že v hotelu nefunguje kvalitní internetové připojení. Ale vynahradili jsme si to aspoň ping-pongem a kulečníkem.

V sobotu se vyčasilo, a tak jsme mohli vyrazit na běžkách. Většinu času panovalo krásné jarní počasí. Všude bylo plno lidí, tak jsme potkali také plno kamarádů. Jednomu ukradli na sedle běžky (a dalším jiným lidem zase jiné lyže) před nějakým bufetem - tak bacha na to na místech, kam čórkaři dojedou autem.

Pod Pradědem jsme také testovali oběd v jedné restauraci, kde mají socialistické návyky: nemají pivo, co je v nabídce v jídelním lístku. Za Kofolu účtují o 5 Kč více než mají uvedeno v jídelním lístku. Když si člověk objedná čaj do půllitru, tak mu donesou klasický malý čaj. Pivo účtují o 2 Kč více než mají uvedeno v jídelním lístku. No, prostě služby na nejvyšší úrovni :-) Mohl by to být ráj pro kontrolní orgány

V neděli bylo zase počasí nevhodné ke sjezdování, tak jsme odjeli domů a stihli jsme vcelku dobře prokličkovat i sněhovou nadílkou (zejména kolem Olomouce).

Fotky

Evropské fondy

I tohle se dá zaplatit z evropských fondů...

Malé vítězství na katastrofálním ouřadě

Vybojoval jsem malé vítězství na katastr(of)álním úřadě Brno-město na Moravském náměstí. Potřeboval jsem kopii jedné veřejné listiny z katastru. Ve čtvrtek (přestože byly hodiny k nahlížení do katastru) mi řekli, že musím přijít v úřední dny (po, st, pá).
Dostavil jsem se tedy v pondělí 16:39. Na řadu jsem se dostal cca 16:50 (což není moje chyba), načež mi úřednice sdělila, že to budu mít připraveno ve středu. Že prý už mi to za 10 minut nikdo neudělá (vyhledání a okopírování 6 stran A4). Na důkaz toho zavolala kolegyni, která už tam nebyla a ráčila se mě přesvědčovat, že to tedy bude v úterý. Neuspěla, a a tak se nakonec zvedla sama, vyšla po schodech do patra, vyhledala, ofotila, poučila mě, že příště mám chodit dřív a já kolem 17:08 odcházel s dokumenty. Příště, když nebude dělat ofuky, tak může jít domů i v 17:00 :-)

Volební vizionář

V roce 2010 jsem se zúčastnil voleb na straně volební komise. Bylo to velké poučení. Jedním z bodů, které jsem zpochybňoval byla přítomnost člena volební komise u pevné telefonní linky. Máme rok 2012 a dějí se věci. Okrskové volební komise budou dostupné na mobilním telefonním čísle. Raděj nechci vědět kolik bude speciální "volební" tarif stát.

Ó, my se máme

Ó, my se máme :-D

Telefonát z finančního úřadu

Tak mi dneska volalo na služební mobil skryté číslo. Proti skrytým číslům mám skoro všechno. I proti neznámým číslům. Při prvním pokusu jsem skryté číslo típnul. Při druhém pokusu jsem je vzal, ale samozřejmě jsem se nepředstavoval.
Na druhé straně byl nějakej Lojza (pracovní jméno) z finančního úřadu (neřekl, o který finanční úřad se má jednat) a hledal pana Txxxxxe.

Tak jsme mu řekl, že nejsem pan T. A on teda, kdože teda jsem. Tak jsem mu řekl, že neřeknu. A on, zda bych mu nemohl dát telefonní číslo pana T. Nemohl, protože ho neznám. A on, zda tady pan T. opravdu není. Pak ještě chvíli přemýšlel, co bude teda dělat a nakonec to nějak ukončil. Ne, že by se třeba omluvil za mylné volání.
No, byla to veselá historka :-)

To je tak, když finančák volá ze skrytých čísel a myslí si, že jim budu dohledávat čísla "normálních" lidí. Ja bych to sice pravděpodobně zvládl, ale zadarmo ani kuře nehrabe :-D

Bob

Úřednický slovník

Nastal čas zveřejnit tento malý úřednický výkladový slovníček:

Výpočetník - ten, kterému nosíme víno, když nám v pracovní době opravuje počítač naší dcery; v normálních firmách ajťák, případně informatik.

Tvrdě pracovat - dát si kafíčko, poklábosit, rozhovořit se o tom, kolik mám práce, jít na oběd, dát si kafíčko, poklábosit, rozhovořit se o tom, kolik mám práce.

Pracovat efektivně - když se větší skupina tvrdě pracujících shodne, že pracuje efektivně, v takové situaci nemá žádný jiný názor místo ani opodstatnění.

Získávat a poskytovat informace moderně - hlavně ne mailem, nebo panebože s využitím intranetu, ale pěkně telefonicky.

Etiketa chování na poradě a při telefonování - sedím na poradě a telefonuju s rukou před pusou.

Pomsta - je tehdy, když otevíráte soubory v tabulkovém procesoru, máte vybranou volbu, že pouze soubory .xls a hrozně se divíte, že nemůžete najít (a otevřít) komentáře v souboru .doc. Jediným možným vysvětlením, proč se vám to nedaří, je to, že kolegyně, která už tu nepracuje, soubory schválně smazala.

Taxativní a demonstrativní výčet - vysvětlit úřednici, co je to taxativní a demonstrativní výčet vyžaduje nadlidskou sílu, polehčující okolností je, že ani v úřednických kruzích ministerstva práce a sociálních věcí o tom ještě asi neslyšeli.
:-)

Udělat hezkou tabulku - tabulka (klidně třeba o ničem) musí být hlavně veliká, tvářit se strašně složitě - cílem úřednické tabulky není zjednodušit, ale naopak zkomplikovat - a hlavně, musí být barevná - nejlépe v křiklavých barvách!

Bob

Loajální zaměstnanec

Tak já musím říct, že také nejsem loajální zaměstnanec. Tedy spíš nejsem rád loajální zaměstnanec tehdy, pokud se mě snaží řídit neschopní nadřízení, případně neschopní spolupracovníci, případně mám být tupým kolečkem zkostnatělého systému. Obvykle nastává vše zaráz. Nevím, čím to je, ale zdá se mi, že těch neschopných lidí a zkostnatělých systémů je nějak moc. Asi mám moc vysoké nároky :-)

Zajímavé je také zjištění, co všechno jsou ochotni zaměstnavatelé naslibovat, pokud vás chtějí někde udržet. Takový pocit zas tak často v životě nezažijete. Bohužel realita a sliby nejsou totéž, a tak své rozhodnutí změnit neměním :-) Jo, měli si to uvědomit dřív :-D

Méně zajímavé, ale rovněž přínosné a v konečném důsledku také dobré pro váš život, je sledovat, co všechno je ochoten zaměstnavatel udělat, pokud se vás chce zbavit, máte-li názory a výhrady k řízení organizace, které se mu zrovna nehodí do krámu. Obrovské názorové veletoče nejsou žádnou výjimkou. A platí pravidlo, že nad blbým zaměstnavatelem (případně jeho prodlouženou rukou – vedoucím zaměstnancem) nemůžete nikdy zvítězit. Můžete jen remizovat a to stojí spoustu sil a energie. Nakonec je proto vždy lepší místo změnit. Pokud jste schopní, tak to není nikdy pro vás škoda, spíš pro zaměstnavatele, který si vás dostatečně nevážil. On si to třeba někdy uvědomí, ale spíš ne, na pracovním trhu je totiž stále vysoký počet cvičených opiček, učenlivých papoušků a stále spokojených lenochodů, kteří jsou ochotni zastat jakoukoliv práci.

Bob

Nové, ale tak nějak postaru

O víkendu jsem navštívil Národní technické muzeum v Praze. Tak exponáty tam špatné nemají, ale ten přístup. No takový klasický muzeový v Česku. Na většinu věcí se lze jenom dívat a to se mi zdá trochu málo.
Chtělo by to více nějakých věcí, které vás (a hlavně děti a králíky) vtáhnou do děje.
Dokonce jsem slyšel paní hlídačku, jak napomínala nějaké klučíky: "Pánové, nedotýkejte se zdí, ano!". (Kluci ošáhavali nějakou mapu hvězdné oblohy na stěně).

Bob

Moderní sčítání

Některé plátky se nám snaží namluvit, že letošní sčítání lidu, domů a bytů je moderní. Ale vzhledem k tomu, že první moderní sčítání lidu na našem území se uskutečnilo v roce 1869 (píše plátek), tak tomu budu i věřit. Akorát doba trochu pokročila.

První předběžné (!) výsledky budou zveřejněny na přelomu roku 2011 a 2012 - no není to skvělé? To to snad budou sčítat ručně, nebo já nevím... Nebo možná teprve budou vymýšlet metodiku, jak ta data vlastně zpracovat.

Poměrně vtipnou kapitolou je už samotné roznášení sčítacích formulářů. Někteří členové naší (širší, ne naší králičí) rodiny formuláře nedostali, protože je prý jejich rodinný příslušník nemůže (podle vyjádření sčítacího komisaře nesmí) převzít. Jiní členové dostali formulářů hned několik (na různých adresách) a to i době své
nepřítomnosti. Není nad jasné pokyny a dobře řízený systém. Už se těším až se za rok dozvíme, že je nás v Česku 11 milionů, z toho 6 milionů žen a 6 milionů mužů :-)

Psychopaté ve vedení

1 % populace tvoří psychopati, 10 % manažerských funkcí zastávají psychopati. Týká se to asi snad každého z nás... (zdroj: Lidové noviny, 29. 1. 2011)

Miluju úředníky!

aneb několik zážitků z posledních dní

Miluju paní z banky

Říkali mi rodinní příslušníci, že už v Maďarsku neplatí dvousetforintové bankovky. Našel jsem doma jednu takovou a rozhodl jsem se o tuto velkou sumu (17 Kč) nepřijít a zašel jsem do jedné nejmenované banky, abych ověřil situaci a případně ji tam rovnou udal, kdyby ji náhodou brali.
Jedna chytrá paní pokladní mi nejdříve naznačila, že jsem se asi stal obětí studentského vtipu (další důkaz toho, že vypadám velmi mladě), poté si bankovku prohlédla a zjistila, že je vydána v roce 2005, takže musí být určitě platná, protože je vydána teprve nedávno. Poté se zeptala sousedního pokladníka, aby se ujistila ve své pravdě. Ten ji trochu znejistěl tím, že i bankovka z roku 2005 nemusí být platná, ale že neví, protože s forinty neobchodují.
Nezbylo než ověřit situaci na internetu (asi jsem tím měl začít a neztrácet čas s úředníky) - bankovka již skutečně není platná. Opět jsem si potvrdil, že „schopnosti“ některých „úředníků“ jsou na vysoké úrovni :-D

Miluju úředníky z energetické společnosti

Přišel k nám dvakrát odečítač stavu plynoměru. Bohužel chodí v nevhodné časy, tak nás ani jednou nezastihl doma. Po první návštěvě nechal lístek, že můžeme stav nahlásit na telefonní číslo odečítací firmy. Nahlásil jsem. (Ale k odečítači se nejspíš tato informace nedostala.) Po druhé návštěvě nechal lístek, že můžeme stav nahlásit na telefonní číslo dodavatele plynu, případně zaslat mailem dodavateli plynu. Zaslal jsem mailem. Vrátilo se mi, že mnou nahlášený stav je nevěrohodný a mám se jít podívat znovu na plynoměr. Šel jsem se podíval, ujistil se, že číst ještě umím a napsal jim, že je to fakt tak, že vaříme málo :-) (Lidi, choďte k nám v pracovní dny vařit, ať nemáme tak malou spotřebu.) Asi kvůli těm dementům budemem topit doma plynovými hořáky (trouba je elektrická), aby se jim náš stav plynoměru zdál věrohodný.

Miluju úřednici z Úřadu bez práce z divadelní hry Agáta hledá práci.

Bob

Zábava v Adamově

Novoroční zábava
Lednový novoroční pokus stát se bohatým: Lupič se v Adamově pokusil ukrást bankomat, z podlahy jej ale nevytrhl Já to vážně nebyl :-) Za poslední dva roky je to "teprve" druhý pokus na stejném místě, první pokus dopadl úspěšněji...

Silvestrovská zábava
Na Silvestra jsem v práci nikdy asi ještě nebyl. No, všechno je jednou poprvé. Poprvé, kdy jsem doběhl na vlak a on nejel. Občas se asi vyplatí číst poznámky v jízdním řádu. Tak jsem zase valil na kopec, abych se do Brna dopravil autem. Dalším vlakem bych totiž o pár minut nestihl limitní čas. (Autem jsem to stihl, nikdo normální do práce nejel, takže ulice byly prázdné a šlo i zaparkovat poblíž práce.) Téměř v každé práci je totiž důležitější správná docházka. Málokdy někoho zajímá, zda něco užitečnýho děláte. Bohužel...

Ale v práci bylo veselo. Takže se účast vyplatila. Někdo se pokoušel odeslat platby, které mohly být odeslány již dávno, několik minut po bankovní uzávěrce. A světe div se, platby nebyly provedeny (a nepomohlo ani telefonování bankovnímu poradci, termín je termín, milá paní). Někdo, nebo snad ta samá?, se pokoušela hodit na mě úkoly, na které jsem upozorňoval již několik týdnů. A někdo měl také pěkně protažený ksicht, když jsem oznámil, že odcházím v jednu domů. Údernicím s mizivou produktivitou zdar, ale všeho s mírou.

Část Moravy?

Luštil jsem křížovku a ptali se na část Moravy. A "správná" odpověď? Slezsko! No tak nevím...

České Slezsko

Bob

Volby z druhé strany

Poprvé jsem se letos zúčastnil voleb z pozice toho, kdo výsledky sčítá a zapisuje.
Musím říct, že to bylo poučné.

Tak nějak bych řekl, že organizace voleb odpovídá celkovému stavu veřejné správy v Česku. To jest málo muziky za hodně peněz. Komise jsou zbytečně předimenzované a spousta lidí se tam nudí - však to znáte. Lidé jsou potřeba jen při sčítání, ale ani tam jich není potřeba tolik, když se to vhodně zorganizuje. Program pro zápis výsledků není zrovna uživatelský příjemný - asi to byla velmi dobrá zakázka - a rovněž např. nesčítá hlasy za všechny strany dohromady - takže se to musí dosčítávat bokem a do zápisu dopisovat. Pak se výsledky uloží a jede se s nimi k předání dat. V době internetu...

Volební pokyny jsou zbytečně obsáhlé (pořád se to v různých formách opakuje), zmatené a často protichůdné. Obsahují perly typu, že komise nesmí opustit (při cestě s přenosnou urnou) území svého okrsku apod. Např. naše komise vůbec nesídlila na žádné ze "svých" ulic. Takže jsme vlastně území opustili hned při zahájení své práce. Dále je znemožněno volit lidem, kteří se při parlamentních volbách zapsali na zastupitelském úřadě v zahraničí a nepožádali o vyškrtnutí. Při parlamentních volbách to má logiku - mohli by volit dvakrát. Ale tentokrát? V cizině volit nemůžou, protože se tam žádné volby nekonají. Tak proč jim neumožnit volit na jejich domácí adrese?

Život si dále komplikují komise sami sobě. V naší škole to byla například paní zapisovatelka z okrsku č. 46. Tato samozvaná ředitelka Zeměkoule, organizátorka vesmírného pořádku a pro mě legendární postavička rozhodla (mně tvrdila, že někdo na úřadě rozhodl, ale v pokynech to nebylo, takže si musím myslet, že si to vymyslela), že se komise v naší škole budou střídat na hlídce u pevné linky kdesi nahoře ve sborovně, kdyby někdo volal něco důležitého. Řekl jsem jí, že mají na nás mobil, takže si myslím, že to není nutné. Nepochopila to. Popravdě jsem ani nečekal, že by to pochopila. Navíc tu službu stejně neměla úplně dořešenou. Co když někdo zavolá, hlídač poběží zprávu sdělit ostatním komisím a zrovna někdo zavolá znova. Ale prý se to tak vždycky dělalo :-D Nepřekonatelný argument - alespoň na úřadě jakéhokoliv typu a velikosti.

O praktikách při zavírání a otvírání volebních místností přes noc, kvalitě některých členů komise a dodržování volebního zákona tak nějak obecně bych se z pochopitelných důvodů nezmiňoval. Závěrem bych konstatoval, že přes všechna uvedená selhání si stále myslím, že procento chybovosti v naší komisi bylo ve srovnání s ostatními poměrně malé. Když jsem tak slyšel, že někteří ani nevěděli jaká jsou pravidla pro sčítání. Další zapomněli přenosnou urnu v hospodě (kam zašli cestou od voličů na oběd), jiné komise zase do zápisů psali stížnosti na svoje vlastní členy.

Volbám zdar a nesmyslné byrokracii zvláště! Další volby jsou zatím očekávány v roce 2012 (krajská zastupitelstva a třetina Senátu), takže je dost času na uzdravení mysli.

Bob