neděle 23. listopadu 2008

Sportmánie

Už jste někdy hráli bez přestání 12 hodin fotbal, florbal, volejbal a basketbal? A k tomu jako bonus ufobal?

My také ne, ale pokusili jsme se o to. A proč jenom pokusili? Protože:
a) většinu těchto sportů neovládáme,
b) hraje-li se to v jedné tělocvičně, jsou nutné prostoje na upravení hrací plochy, takže to "bez přestání" neplatí tak úplně,
c) hráli jsme se střídáním, i když hráčů na střídačce postupně ubývalo.

Co nejvíce zaujalo Boba:
* že se ve florbale bez brankáře může střílet gól zpoza branky, tím maskoval to, že se zepředu nemohl nikdy trefit

Co nejvíce zaujalo Bobka:
* že modřina od florbalového balonku vypadá jako cucflek

Co nejvíce zaujalo oba:
* kdybyste někdy šli na ZŠ Herčíkova, tak si vezměte desetikoruny - jinak se neosprchujete (nebo si vezměte s sebou Tuče, který se s vámi rád osprchuje - "XX, půjdeš se se mnou osprchovat, já ti to zaplatím?")

Zajímáte se více o cucfleky? Ano? Pak čtěte: Cucflek - co s ním???

A nyní k výsledkům:
Hrál se celkem 2 × fotbal, 2 × florbal, 2 × volejbal, 2 × basketbal a jednou ufobal, všechny sporty vyhrál tým soupeřů (někdy větším, někdy menším rozdílem). Ale proto, že přišli pozdě, tak byli dodatečně diskvalifikováni, takže jsme vlastně vyhráli my.

pátek 14. listopadu 2008

Bavte se s outů

Existuje nespočet možností dobré zábavy.
Vynikající příležitost poskytuje taky ouřad outů. Navenek se sice tváří jako firma, ale tomu může uvěřit jen ten, kdo s tímto ouřadem nikdy nepřišel do styku.

Volala jednou paní ouřednice z outů králíkově babičce, že je potřeba doložit jakýsi papír, aby mohla být dál telefonní služba poskytována za stávajících podmínek.

Výborně, tak nám nesete ten papír, ale budeme potřebovat ještě občanku vaší babičky. A na co ji potřebujete, vždyť se nic jiného nemění? No to my nevíme, ale potřebujeme. A pane, v životě víc věcí nedává smysl, ale to si musíte zvyknout. Cenná rada do života od rádoby pokrokového ouřadu. My to tam pošleme a uvidíte, že vám to bez občanky nevezmou.

Jal jsem se dalšího dne ověřovat, zda to tam došlo a zda mi to vezmou. Nepochodil jsem. Na zákaznické (zřejmě od slovního spojení zákaz volání) lince jsem se nikdy nedostal pod pět minut čekání a k operátorovi se nikdy nedostal.

Vyrazil jsem tedy opět do outů prodejny. Vědom si toho, že ne všechny pobočky ouřadu poskytují stejnou zábavu, zamířil jsem do jiné pobočky. Tam mi bylo řečeno, že v systému nic nemají, že to tedy pošleme znovu (včera jsme to asi poslali do černé díry), ale že je potřeba ještě vyplnit žádost, kterou už jsme vyplňovali loni. Aby měla čerstvé datumy. A taky je potřeba, aby to babička podepsala stejně jako minule. Asi už tuší, že jejich debilní žádosti podepisuje kdekdo. Znalý problematiky jsem se zeptal, zda je to všechno, zda nebude ještě něco potřeba (slovo občanka jsem neřekl, nechtěl jsem ouřednici příliš napovídat). Prý ne.

Zařídil jsem vyplnění žádosti a podpis a vyrazil do další etapy. A máte občanku babičky? No nemám, tady vedle vás stojící ouřednice říkala, že už nic dalšího není potřeba. Aha, tak teda není potřeba. Není nadto, když ouředníci vědí, co chtějí a taky vám to řeknou. A ještě lepší je, když se alespoň dva shodnou. Čekat shodu u třech a více je projevem naprostého bláznovství.

Tak tedy odešleme žádost. A dáte mi potvrzení, že jste tu žádost odeslali a že je to vyřízeno? Nechápavé mlčení - na co někdo asi potřebuje potvrzení, které oni běžně nevydávají. No na co asi že...

A je tam razítko? Ptá se neznámý hlas z centrálního mozku outů. No na originále je, to že si to špatně okopírovali, že není vidět na tom, co posílají faxem, je jejich problém.

No a navíc vám přidáme tuhle rámcovou smlouvu bez které by to nešlo. I když to bez ní doteď docela dobře šlo :-)

No těším se na další etapu :-) Dám jim asi týden a uvidíme, zda se něco změní.

Po týdnu čekání se zdá, že centrální mozek outů už žádost obdržel, dokonce ji i zpracoval a zavedl do systému. Sice se ještě trochu nemohli shodnout, odkdy je vlastně sleva platná, ale to už je jen detail.

Nyní už nás čeká skutečně poslední etapa. Zkontrolovat ve vyúčtování, zda to správně vyúčtovali. A to si ještě chvíli počkáme.

Bob

Chcete se stát bobrem?


"Ke skácení stromu je potřeba takovejch papírů, že by člověk někdy chtěl být bobr, aby si to mohl vyřešit sám."

Nejmenovaný občan na schůzi vlastníků nejmenovaného domu, kde se řešila otázka výsadby stromů ve vnitrobloku.

úterý 11. listopadu 2008

Jak nám dupou králíci?

Jak? No přece raz-dva-tři-ča ča ča –dva-tři- ča ča ča… do rytmu, teda aspoň občas… Rozhodli se totiž chodit do tanečních. Už je to teda delší dobu, ale zatím nebylo moc o čem psát – základy zvládáme s bravurou nám vlastní. Teď se ale zážitky tak nějak nakupily, takže malé shrnutí:

1. Evica je pořád stejná a pořád všem říká miláčci.
2. V taneční škole nejste člověk, ale obálka (chcete-li do pokračovacích kurzů, musíte za asistence paní v kanceláři znovu vyplnit přihlášku, protože ona si to nedává do počítače, ale do obálek… připomíná mi to „ústav“ PedF MU, kde nejste člověk, ale složka a chcete-li studovat další obor, musíte i přes VŠ diplom dodat maturitní vysvědčení).
3. Asi ve třetí lekci jsme byli donuceni tancovat třikrát s jiným partnerem – pod záminkou toho, že se člověk naučí líp tančit (zkusí si vést různé tanečnice, resp. vyzkouší si různé typy vedení); tipuju, že ve skutečnosti to bylo tak, že nějaká známá od Evicy má tak hrozného partnera, že si chtěla zatančit :-)… v pátek večer už nejen králíci nemají náladu tančit a společensky konverzovat s někým cizím (usuzuju z toho, že ze tří pánů na mě promluvil jen jeden, s dalšími jsme se jen tupě a křečovitě usmívali…).
4. Bylo štěstí, že akce z předchozího bodu neproběhla o týden dřív – Bob si dal topinku s česnekem (nebo tatarák?) a partnerce bych to nepřála…
5. V lekci, která následovala po osudném střídání partnerů, byla malá snaha rychle zavádět promenádu a naopak velká koncentrace párů u východu ze sálu (po zavedení promenády totiž může nastat ono „a teď si pánové postoupí o tři místa vpřed…“ a je trapné prchat).
6. Evica se zatím neodvážila akci zopakovat, ale ona je zákeřná a čeká, až naše pozornost opadne… králíci jsou ale rozhodnuti střídání ignorovat.
7. Taneční škole taky přijde normální, že když máme v rámci kurzu zaplacené dvě speciální lekce, že nám termín oznámí necelých 24 hodin předem.
8. Z výše popsaných důvodů jsme se velmi rozhořčeni nemohli zúčastnit lekce cha-chy s taneční partnerkou Aleše Valenty s Ivou Langerovou… takže holt vruty se konat nebudou.
9. Jinak jsou ale lekce skvělé a o zábavu není nouze – rozvádíme se po každé hodině :-)
10. A to nejlepší nakonec JEŠTĚ JSME SE NEROZVEDLI!

Bobek

pondělí 10. listopadu 2008

Králíci na Tmou

Jak jistě víte, minulý víkend se v Brně konal jubilejní desátý ročník legendární hry Tmou. Králíci nemohli chybět.

Přestože je nenajdete ani v seznamu vítězů, ani v seznamu účastníků, byli jsme tam. A to dokonce na posledním stanovišti před cílem - na stanovišti číslo 15. Tam došel jen málokdo :-)

Ale králíci ano :-)
A pěkně jsme si to v Moravanech u kostela užívali. Kdy jindy se nám podaří dostat zase tak daleko? No uvidíme...

Třeba budou příště i nějaká volná místa v cíli.