Byrokratická mašinerie

Aby se člověk nenudil a nezakrněl, je tu byrokratická mašinerie.

Finanční úřad - podatelna
Dávám zaneprázdněné a znuděné úřednici daňové přiznání včetně příloh v euroobalu, aby ty přílohy neztratili.
Nejprve jsem poučen o tom, že jí to mám ze složky vyndat, aby si to mohla orazítkovat. Sama si to asi vyndat neumí, no.
Pak má problém, že to není sešité. Tak říkám, že to nikde v pokynech není, že to má být sešité. Na to tupě mlčí. (Ty krávo, nesešívám to třeba proto, abyste si to mohli pohodlně naskenovat - no aha, to k vám ještě nedorazilo a ve složce to máš právě proto, aby se to u vás neztratilo). Jo a loni to nevadilo, že to bylo nesešité :-D

Některé lékárny (ne všude jsou tak neschopní)
Lék z velké části hrazený zdravotní pojišťovnou si budete muset plně zaplatit, protože nemáte na receptu rodné číslo dítěte. No, já nemůžu mít rodné číslo dítěte, když mi ho ještě úřad (matrika) nevydal. Kdyby mi ho vydal, nemám problém ho tam napsat. Tak já bych vám to rodné číslo třeba pak nahlásil zpětně. Ne, to by nešlo :-D (V těch vstřícnějších a schopnějších lékárnách to samozřejmě šlo.)

Zdravotní pojišťovna - díl I.
Jo, tak vy byste chtěl vidět jednoduše na čerpání zdravotní péče, kterou vykazujeme na vaše dítě. Ne, to by nešlo. My to umožňujeme jen jednomu rodiči (zpravidla matce), takže vy máte pane smůlu. Musíte si podat pěkně papírovou žádost. Pak si počkáte, vy vám to někdy poštou pošleme. A když se budete chtít podívat za měsíc, tak zase znova.
Myslím ten přehled čerpání,  kterým se pojišťovna chlubí, jak je snadno a lehce dostupný. Aha :-) Ano, ale jen pro jednoho rodiče. Ať žijí rovné práva a povinnosti.

Zdravotní pojišťovna - díl II.
Formulář není na pobočce přítomen, tak si o něj musím říct. Paní mě důležitě poučí, že to ale manželka musí podepsat osobně. Tak určitě - mám štěstí, že je zrovna na ulici před domem, tak stačí za ní vyběhnout :-D
A světe div se, do toho formuláře mám dopsat (přestože tam žádná kolonka na to není) rodné číslo dítěte. To rodné číslo, které jsem již pojišťovně hlásil. A tentokrát to můžu dopsat i já, přestože (viz výše) by to asi měla zpravidla dopsat matka. Mám to ale štěští :-)

No a jinak jsem dle některých "hodnotných" brožurek, letáčků a publikací pochopil, že o dítě se má starat jen a jen jeho matka, takže já jsem z obliga. Všechno, co dělám, dělám zcela dobrovolně :-D

Bob

Odečítači!!!

Nemáte doma plyn? Ale my vám ho stejně odečteme. A ještě vás budeme vyzývat!!!, abyste byli zítra dopoledne doma :-D

Z legrace jsem si říkal, že k nám určitě letos přijdou odečítat plyn. A oni fakt přišli :-D Neuvěřitelné :-D :-D

O slepičce a kohoutkovi

To jsem jednou takhle potřeboval veřejnou listinu z obchodního restříku (konkrétně stanovy jedné právnické osoby). Ne mojí vinou to rejstříkový soud (konkrétně Krajský soud v Brně) neměl v digitalizované podobě přístupné veřejně na internetu.

Musel jsem tedy na slovutný soud vyrazit osobně.
1. Králík prochází přes justiční stráž, nechá si kontrolovat srst a obsah kapes a říká, že potřebuje shlédnout jeden dokument z obchodního rejstříku, který není v digitalizované podobě. Justiční stráž je milá a posílá králíka na podatelnu.

2. Králík čeká pár minut ve frontě a už se dveře otevírají. Milá paní ho požádá o identifikační číslo právnické osoby (králík naštěstí ví - je už zvyklý, že na úřadě musí všechno hlásit) a pak mu sděluje, že tato listina není digitalizována a posílá králíka do dveří 69 za paní Studeníkovou do vedlejší budovy.

3. Paní Studeníková v kanceláři není, protože jsou tam malíři a malují :-) A říkají, že paní Studeníková je vedle. Králík jde vedle. Tam paní Studeníková také není, ale její kolegyně chvílí ťukají do počítače a pak králíka pošlou o patro výše do kanceláře za paní Hanusovou.

4. Králík peláší o patro výš. Projde opět labyrintem upracovaných úřednic až k jedné, která to na něj nejdříve zkouší s plnou mocí k vydání listiny. Králík není úplné mládě, a tak ví, že žádnou plnou moc nepotřebuje, když je to veřejná listina (ony pořád zkoušejí, že abych mohl na listinu nahlédnout, musím mít plnou moc od dotyčné právnické osoby, hihihi). Nakonec je králíkovi sděleno, že je v naprosto špatné místosti (no, králík se sem sám neposlal, že...) a má jít do spisovny na stejném patře.

5. Ve spisovně to nejdříve zkusí opět s plnou mocí. Tak to nevyšlo. Úřednice se tedy zvedne a za cca 5 minut nese listinu z nějakého archivu. Králík si pak může vybrat, zda si bude chtít listinu okopírovat (za 20 Kč jednu stranu), nebo počká až to úřednice naskenuje a slovutný soud umístí digitalizovanou podobu na internet. Prý zhruba do týdne. Tak já si počkám a uvidím. Tak jsem si počkal a následující den je to veřejně přístupné na internetu :-)

Tak takhle hodnej je, milí lidé, králík na vás. Zadarmo vám zařídil, že máte na internetu to, co by tam vámi placení úředníci a jejich neschopní šéfové měli dávat automaticky.

(Když píšu "milá", tak skutečně myslím "milá", i když to může znít trochu divně.)

Tuhle hru na základě pohádky o slepičce a kohoutkovi si může na brněnském soudě zahrát každý. Stačí, když si najdete libovolnou nezdigitalizovanou listinu z obchodního rejstříku :-) Nebude to trvat jistě dlouho a budou všechny listiny zdigitalizovány.

Bob

Už se nám to blíží :-)

Tak se nám to opět přiblížilo :-)
Aji Bobek půjde, musí!

193 a pořád málo

Včera jsem byl na bowlingu v Blansku. V poslední hře jsem hodil 193 (to bude asi můj osobní rekord), ale na vítězství to nestačilo. Kamarád hodil 196 :-) Z celkového počtu 10 hodů nám jen jednou nespadly všechny kuželky (prvním nebo druhým hodem). Přijde mi, že tam mají dobré dráhy a pěkně to tam lítá. Takže doporučuji.

Bob

Z pohádky do reality

Přelom let 2012 a 2013 strávili králíci v báječné roubence v Horní Marikové na slovenské straně Javorníků. Spolu s nimi dalších 11 kompatibilních osob :-) Bylo to tam super. A to přitom ani nešlo běžkovat, protože všechen sníh byl pokryt silnou a špatně prošlápnutelnou vrstvou ledu. Ale mělo to i svá pozitiva: stihli jsme si zahrát mnohem více her :-) a párkrát se projít pod sluneční oblohou.

Jak psal kamarád, v místě je nějaká časoprostorová anomálie. "Pouze z vyprávění znám, že je tam nějaká časoprostorová anomálie (když tam rodiče přijeli před lety po 20 letech co tam byli ještě s oddílem, tak tam stále byla stejná hromada dřeva, stejný stůl, kamna, hadice i stejný smetáček a lopatka)."

Byli jsme více než 4 dny bez internetu a vůbec nám zase nechyběl :-) Takže časoprostorovou anomálii můžeme potvrdit. Klid, žádný dopravní hluk, výhled na hvězdy, topení v kamnech, prostě paráda.

Už se tam těšíme někdy příště, třeba běžkovat, nebo někdy v létě. Ale nyní nejprve zpět do "moderní" reality.

Více fotek

Z Bobova mobilu VII.

Moje nové (teda už více než měsíc nové) vietnamky. Skáče a běhá se s nima dobře :-)






Oprava antény v praxi. Opraváře známe a celou operaci přežil.

 I na ústředí Junáka fandili loni Kometě :-)

 Házenkáři Brno - Boba zajímalo hlavně levé křídlo.







V dračích lodích si nás dali už aji na plakát :-D

Italská snídaně.

 Květina v práci se měla dobře než se začala mít špatně :-)

Tablo ve stylu Bang. Např. Jacob de Lacost sežvejká i třídnici s pozdními příchody.

Policejní perly

Aneb vybraná dramata, která probíhala v listopadu 2012  na území města Adamova:

* Průvodčím ČD bylo oznámeno, že na kolejích železničního koridoru Blansko-Adamov se nachází osel a je nebezpečí, že by ho mohl zachytit vlak. Střážnici se ihned vydali kontaktovat osobu, která se o osly stará a tato zajistila odchyt zvířete a jeho bezpečné umístnění zpět do ohrady.

* Vystrašeného a zřejmě i promrzlého králíčka si všimnul strážník na ulici Sadová. Za pomoci příhlížejících se tohoto domácího mazlíčka podařilo odchytit a převézt na služebnu MP, kde mu byl poskytnut azyl. V dalších dnech se o něj strážníci pečlivě starali, a když se jim ani po několka pokusech nepodařil zjistit majitel, byl králíčkovi nalezen náhradní domov, kde bude dělat radost hlavně dětem.

Na okruhu

Zatímco malé děti vyrazily s maminkami na hřiště, případně na jiné aktivity, velcí kluci nelenili a vyrazili také na hřiště - přesněji řečeno na motokáry. Tentokrát padla volba na venkovní okruh na automotodromu Brno. Ne, nejezdí se přímo na okruhu, ale uvnitř okruhu je ještě menší okruh o délce 423 metrů a na tom se utkalo našich pět motokár. Nejdřív jsme si dali dva klasické závody na nejrychlejší kolo a pak došlo i na závod s hromadným startem a napínavým předjížděním. Už se těším na příští závod :-)

Neviem po slovensky

Všude píšou, že už dnešní mladí nerozumí slovensky. Já teda taky rozumím jen trochu. V rodině (hlavně teda Bobkově) jsem dost mimo. Íver, sinka a podobná slova mi většinou nic neříkají.

V práci máme jednoho z ajťáků Slováka. Nedávno přišel a ptal se mladší kolegyně (cca 28 let staré) kolik že tam máme tlačiarní, aby mohl nastavit přístupy přes síť. A ona na něj - jako zcela vážně, že čeho? :-D Prostě vůbec netušila, co jsou to ty tlačiarne. Tak to já ještě naštěstí tuším :-)

Bob

Silvestr 2011

Na Silvestra 2011 byli králíci u kamarádů na chatě/chalupě/domečku (já nevím, jak se to oficiálně jmenuje) v Býkovicích. Kromě obligátních her - to by člověk neřekl, že známý medvěd může být třeba Pú a slavný pirát Jack Sparrow - byly na programu i výlety.

Vydali jsme se na rozhlednu na nedalekém kopci Malý Chlum. Měli jsme "novou" mapu z roku 1992. Docela nedávno. To by člověk ani neřekl, jak ten čas rychle letí. A že v terénu jsou některé "nové" značky. Bylo tam lidu jak na Svoboďáku. Ve 12:00 mi dorazila sms, že "Na ostrovech Tonga a Vanuatu už bouchá šampaňské...", takže se již mohlo začít slavit.

1. 1. 2012 jsem vyhodil pro stáří a celkovou sešlost způsobenou špatnou péčí fialku, kterou jsem měl asi 30 let (možná jen 25, ale i tak je to dost).

A to je asi vše, co mi ze Silvestra utkvělo v paměti a rád bych to sdělil světu :-)

Bob

Venkovan v hlavním městě

Na začátku jara se králíci vydali do Prahy. Bob hned dvakrát, Bobek jednou, ale každopádně měli oba samostatný program :-) Zatímco se Bobek vzdělával, Bob se hlavně bavil.

Páteční vlak do Prahy byl hodně narvaný, a tak cesta proběhla ke spokojenosti všech v jídelním voze. Už dávno totiž neplatí, že ceny jsou x násobkem běžných cen. Teda ony pořád jsou x násobkem, ale to x už zdaleka nedosahuje ani čísla 2.

Po příjezdu do Prahy následovala Matějská. Hitem dne se stala atrakce Booster MAXX. Sám bych nikdy na tu atrakci nevlezl. Ale dotlačili mě k tomu - když musíš, tak musíš... A tak už jsme lítali - hlavou dolů, hlavou nahoru. No, nakonec to bylo docela dobrý. Ani jsem nebyl zelenej :-D Kromě toho výškový kolotoč a párkrát horská dráha. Ale ne ta historická, na kterou už má člověk strach vlézt, aby se nerozpadla.

Booster MAXX 1
Booster MAXX 2
Řetízkáč
Horská dráha

Akorát my jsme teda jezdily za světla a nemluvili jsme u toho sprostě :-D

Tenis v hospodě - viděli jsme prohospodařené 3 matchbally Radka Štěpánka v souboji s Janko Tipsarevičem a kino žena a muž :-) To se ani nedá popsat. Jeden mladý pár si vyrazil na romantickou večeři a asi hodinu se spolu ani nebavili. A to se ani mladík nedíval na tenis, prostě se každý dívali jinam.

V sobotu jsme vyrazili do O2 arény na tenisovou čtyřhru naživo. Byla to jasná výhra za 3 hodiny (na antuce to jde fakt pomalu). Zajímavé bylo, že se skandovalo "Česko", přestože se všude psalo "Česká republika". Tak já to fakt nechápu, kdy už konečně začnou psát Česko. Ti odvážnější už to teda píšou :-)

Davis Cup 2012: Česko-Srbsko, čtyřhra

Pár fotek

Bob

Mezi slepými králem

V neděli jsem si vyzkoušel na vlastní kůži jaké to je, když je jednooký mezi slepými králem. Zkouška proběhla na bowlingovém turnaji, kterého se zúčastnilo 19 týmů. Ano, vyhráli jsme, ale ty výkony... Skoro žádný striky (všechny kuželky shozeny prvním hodem), sem tam nějaký spare (všechny kuželky shozeny dvěma hody). Koule se pořád kutálely moc doleva. Na vítězství to sice stačilo, ale normálně hážu/hážeme mnohem víc. Do příště to bude chtít teda ještě trochu potrénovat :-)

Bob

Beati monoculi in regione caecorum

Telefonát z finančního úřadu

Tak mi dneska volalo na služební mobil skryté číslo. Proti skrytým číslům mám skoro všechno. I proti neznámým číslům. Při prvním pokusu jsem skryté číslo típnul. Při druhém pokusu jsem je vzal, ale samozřejmě jsem se nepředstavoval.
Na druhé straně byl nějakej Lojza (pracovní jméno) z finančního úřadu (neřekl, o který finanční úřad se má jednat) a hledal pana Txxxxxe.

Tak jsme mu řekl, že nejsem pan T. A on teda, kdože teda jsem. Tak jsem mu řekl, že neřeknu. A on, zda bych mu nemohl dát telefonní číslo pana T. Nemohl, protože ho neznám. A on, zda tady pan T. opravdu není. Pak ještě chvíli přemýšlel, co bude teda dělat a nakonec to nějak ukončil. Ne, že by se třeba omluvil za mylné volání.
No, byla to veselá historka :-)

To je tak, když finančák volá ze skrytých čísel a myslí si, že jim budu dohledávat čísla "normálních" lidí. Ja bych to sice pravděpodobně zvládl, ale zadarmo ani kuře nehrabe :-D

Bob

Bratře už to nehul!

Fotka

Tak ten třetí zleva na fotce jsem prý já, říkal můj bratr (ne Bobek). No, tak já nevím... Bratře, už to nehul, máš výpadky paměti!

Na obranu nutno dodat, že bratr viděl fotku jen v papírovém vydání. A neviděl tak další fotku, která jasně dokazuje, že to nejsem. V době otevírání vily jsem byl navíc prokazatelně v práci :-)

Povedený večer

Včerejší večer jsme strávili u kamarádů. Všechno začalo tím, že nám přišla sms, že máme dojet vlakem, protože mají dobrý chlast. To můžu potvrdit. Šlo o campari doplněné kvalitním džusem.
Potom přišla na řadu hra Dixit, u které jsme se docela pobavili. Mě to teda zaujalo hodně, i když jsem obsadil průměrně něco mezi třetím a čtvrtým místem (ze čtyř účastníků).
Jo, věděli jste, že maskotem olympijských her v Moskvě roku 1980 byl medvěd?
Byl to povedený večer.
Bob

Drobnosti

Byl jsem na oslavě 58. narozenin (40 + 18). Konalo se to na jednom táboře a měli tam takovou vyhlídkovou věž. Tak jsem si na ni vylezl.

Máme lehce VIP značku na autě. Něco jako 7S7 7717. Nejhorší na tom je, že si všichni myslí, že jsme tuhle značku dostali přes nějaký kontakty na úřadě, kterej značky vydává. Říká mi to tak každej druhej, kterej auto vidí. Každej druhej jenom proto, že se nejedná o luxusní káru v nejvyšší palbě. A nejvtipnější na tom je, že k získání této "VIP" značky nebylo vůbec použito žádných speciálních kontaktů. Získáno zcela náhodně jako prostý občan v úředních hodinách. Ale věřte tomu, že :-D

Vyzvedával jsem stan, který Bobek zadal k opravě. Příjemný mladý muž mi při předávání stanu vysvětlil nějaké podrobnosti týkající se opravy a dodal, že se slečna (to jako Bobek) nemá leknout, že tu jednu tyčku museli nastavit :-D

Na kolobce

Dnes jsme se byli projet na koloběžce po Moravském krase. Na strojích Kostka hill a Kostka uni jsme ujeli asi 35 km: Vilémovice - Ostrov u Macochy - Sloup - Pustý žleb - Skalní mlýn - Suchý žleb - Ostrov u Macochy - Holštejn - Lipovec - Kojál - Kotvrdovice - Krasová - Vilémovice.
Stálo to za to :-) Ne, že by koloběžka byla lepší a rychlejší než kolo, ale unavili jsme se slušně a zas to byla nějaká změna.

Využili jsme služeb této půjčovny koloběžek.

Fotky

Srpnová sklizeň

V srpnu se nám trochu urodilo a byla to pěkná sklizeň. Teda mluvím o medailových pozicích z dračích lodí. Nejdřív v Kojetíně - tam to byla stříbrná medaile v závodě na 200 metrů a bronz na 1000 metrů - oboje pro posádku Manner Dragons.

A uplynulou sobotu 1. místo na 200 metrů a 1. místo na 1000 metrů v závodě na Křetínské přehradě u Letovic - oboje pro posádku Draci z pryglu. Je to teda stále ta stejná posádka, ale pod jménem sponzora jedeme jen ty závody, kde nám platí startovné ;-) Soutěžilo celkem 48 posádek, ale v zájmu objektivity nutno dodat, že hodně z nich tvořily narychlo sestavené skupiny přátel, které, při vší úctě, nemají šanci nás porazit...

Jedinou nevýhodou křetínské akce bylo, že jsem zjistil, že vlak 22:30 jezdí z Blanska jenom v pracovní dny :-) Ale naštěstí jede další za 50 minut, takže to nebylo tak hrozný zjištění, zvlášť když je na nádraží v provozu restaurace :-)

Fotky z Kojetína

Předjíždíme potopenou loď na Křetínce - my jsme ti zelení

Bob

Tak jsem zas něco přečet...

Přečetl jsem si knihu Mládí v hajzlu - mladík v odboji (Deník Nicka Twispa), jejímž autorem je C. D. Payne.

Byla to sranda :-) Mohl bych sem vypsat pár hlášek, které mě zaujaly, ale bylo jich tolik, že bych v podstatě opisoval celou knihu. Takže si to budete muset přečíst sami. Teda jen ti, co to náhodou ještě nečetli, což vzhledem k mé pozici kulturního barbara nebude už asi skoro nikdo.

Bob

Odkaz na e-knihu