Na kole za špekoni

V sobotu jsme vyjeli na malou projížďku na kole - letos první. Naším cílem bylo ohniště kousek nad Soběšicemi, místo, kterému říkáme už od doby kamenné Skalka. Opékali se špekáčky, probíralo se všechno možný a pak jsme zase jeli domů. Cestou tam i zpět to samozřejmě bylo hrozně do kopce, Bobek málem dostal infarkt, taky jsem měl tak obecně blbý nápady - třeba jsem předjel autobus stojící v zastávce... Ale jinak pohodové odpoledne :-)

V Hartválu

Část minulého víkendu jsme strávili v Hartválu (Hartvíkovicích) a blízkém okolí. V sobotu dopoledne jsme se vydali na obhlídku nejbližších zajímavostí. Odpoledne potom přes most na druhou stranu přehrady a dále až ke zřícenině hradu Holoubek, z něhož se dochovaly zbytky válcové věže a základy paláce.

V neděli jsme vyjeli na projížďku lodí. Nástupní můstek na zastávce byl cca 30 centimetrů pod vodou - nezvykle hodně vody - tak jsme si natrénovali přelezení na můstek přes zábradlí, ale museli jsme zpět, protože stání na můstku může být nebezpečné. Nakonec nám posádka lodi hodila záchranný vstupní můstek a dostali jsme se na loď suchou nohou. Bobek plavidlo dokonce kormidloval a neutopili jsme se :-) (foto VD) Krásná byla zejména plavba kolem (polo)ostrova, kde stojí zřícenina hradu Kozlov.

Jinak mám (Bob) prý míň utírat nádobí, říkaly to zdroje ze staré školy.

Plavčík na lodi prodával historické lístky.

Pár fotek

Z Bobova mobilu IV.

Zelené pivo už v úterý a navíc při sportu.
















Na železnici se asi zase začalo šetřit na těch "pravých" místech. Je třeba spálit všechny pet láhve, staré gumáky a ojeté pneumatiky.

Zábava na pokeru

Na pokeru sice můžete za večer prohrát třeba tolik peněz, jako kdybyste šli do kina (v mnou zvoleném způsobu hry), ale rozhodně to za to stojí.

Na minulé seanci vynikl suverénně Vojta se svým neobyčejným trikem - zachycení letící misky plné čehosi v letu tak, že se ani jeden kousek nevysypal. A pozor - chytal jen jednou rukou :-)

Hlavně vědecky

Žádost kraje Vysočina o přistoupení k projektu "Udržitelná městská a regionální spolupráce pro polycentrický teritoriální rozvoj v konkurenceschopném regionu CENTROPE" - Zápis z RMB č. R5/138 (23.03.2010)

Někdy mi to připomíná přísloví vědecky.

Opět na svatbě

Předchozí roky se se svatbami roztrhl pytel - někdy byly dokonce dvě svatby v jeden den.
Letos je to slabší, tak jsme vyrazili na svatbu do divadla. Na Dokonalou. Nebylo to dokonalé, ale rozhodně dobré, patřičně zamotané a zábavné. I králíci se musejí bavit.

Pak jsme byli taky na Manon Lescaut od Studia Aldente.

Rádi v Bílých Karpatech

Na Velikonoce jsme vyrazili do Bílých Karpat. Konkrétně do jejich jihozápadního koutu - do Radějova.

Jak Bobek napsal na Facebooku: příjezd - slivovice - výlet - slivovice - víno - výlet - víno. (On Bobek teďka vůbec miluje spíš Facebook, takže až se tady od něj něco zase objeví, tak volejte sláva a tři dny se radujte). Na naši obranu je třeba říci, že jsme mnoha místním lákadlům odolali - vynechali jsme nedělní košt slivovice, také nedělní košt vína a v neposlední řadě velikonoční zabijačku. Také jsme zcela tradičně vynechali všechny "nezbytné" velikonoční pondělní zvyklosti. Mysleli jsme si, že nám to na Slovácku neprojde, ale prošlo, a to kupodivu velmi hladce. Zkrátka už to není, co to bývalo :-)

Cestou do Radějova i zpět jsme jeli přes Ždánický les, o kterém si Bob stále myslí, že se jmenuje Žďánický les. Ale Bobek moc dobře ví, že jsou Ždánice a ne Žďánice.

U Radějova je obora, ve které se může chodit jen po turistické značce. S oborou je problém. Přemnožení daňci. Bob jednoho viděl při přebíhání přes cestu. Bobek ho neviděl, protože je malej a daněk byl za jeho horizontem. Jinak celou sobotu bylo krásně a svítilo sluníčko.

Při cestě přes vrchol Bukovina (583 metry nad mořem) se také zjistilo, že Bobek neví nic o česko-slovenském rozvodu. Kdo neví, může lehce zjistit. Fotky ze soboty.

Hlavními cíli druhého dne byly pravé horňácké obce Hrubá Vrbka, Malá Vrbka a taky větrný mlýn v Kuželově. U mlýna nepřekvapivě fučelo, ale nutno říci, že v neděli foukalo skoro všude. Také nepřekvapivě je polední přestávka od 12 do 13 hodin (specialita Technického muzea v Brně). Zjistili jsme, proč má větrný mlýn dvoje vstupní dveře. Paní průvodkyně také mluvila o sekernících, kteří na mlýně pracovali. Na to se návštěva z Čech zeptala, jak se řekne správně česky sekerník. No správně česky je to pořád sekerník. K mlýnu jsme se dostali pěšky přes národní přírodní rezervaci Čertoryje. Bylo tam skutečně krásně. A to ani ještě většina rostlin nekvetla. Nedělní fotky.

V pondělí pršelo. Původně zamýšlený výlet na vršek Žerotín, proslulý svými vinicemi a také oskerušemi, byl zaměněn za prohlídku zámku v Miloticích. O naše enologické zážitky se obávat nemusíte, víno z dané oblasti jsme si dovezli i tak. Zámek v Miloticích opět potvrdil, že nejsme zámecké typy. Pro nás je zámek prostě moc velká nuda, ale čas od času zajít musíme, abychom se trochu zkulturnili. Tentokrát jsme si rozšířili obzory např. o pojem Imarský porcelán.

Jinak se prohlídka nesla v klasickém duchu: "Vítejte na státním zámku ABC, který spravuje Národní památkový ústav v DEF. Zámek postavil roku #### rod GHCh. V roce #### přešel zámek do rukou pánů z IJK a prošel rozsáhlou přestavbou. Vlevo můžete vidět obrazy od mistra LMN, napravo jsou portréty posledních majitelů - hraběnky OPQ a knížete RST. A postoupíme si do další místnosti...". Pondělní fotky.

Mistr XXX

Minulý pátek jsem byl na bowlingu. Podařilo se mi hodit tři xka po sobě (triple - tři "strajky" po sobě) - třikrát prvním hodem porazit všechny kuželky.

Několik favoritů mělo mockrát dvě xka po sobě, ale nepodařilo se jim proměnit matchball, a tak se to povedlo mně jako prvnímu. A pak už se začali ostatní opičit...

Bob

Karimatka, karitaťka a kari síť

Chtěli byste spát na (v) kari síti? Já tedy ne. Já totiž ani nevím, co to je.

Kdo to nevíte, stejně jako já, tak se na to mrkněte.

Bob

Manažerská přidaná hovnota

Existují manažeři (vedoucí), kteří něco dělají. Nemám teď na mysli manažery v úseku čerstvých potravin v supermarketu, ani manažery úklidu. Mám na mysli vedoucí, kteří skutečně šéfují týmu lidí, rozdělují práci, kontrolují, nesou zodpovědnost, jsou aktivní, přiměřeně spravedliví, poskytují podřízeným zpětnou vazbu, umí komunikovat, řídit porady, atd. Zde lze jistě mluvit o tom, že tento vedoucí něco nového přináší - o jisté přidané hodnotě.

Pak existují také vedoucí, kteří jenom blbě žvaní (v lepším případě), v horším případě blbě žvaní a nic nedělají, bonzují svým nadřízením, lezou nadřízeným do jisté části těla, buzerují podřízené za to, co sami dělají, apod.


Pro činnost těchto jedinců se zavádí pojem "manažerská přidaná hovnota".

Věřím, že každý má několik takových jedinců ve svém okolí, a proto je zbytečné tento fenomén dále rozebírat.