Telefonát z finančního úřadu

Tak mi dneska volalo na služební mobil skryté číslo. Proti skrytým číslům mám skoro všechno. I proti neznámým číslům. Při prvním pokusu jsem skryté číslo típnul. Při druhém pokusu jsem je vzal, ale samozřejmě jsem se nepředstavoval.
Na druhé straně byl nějakej Lojza (pracovní jméno) z finančního úřadu (neřekl, o který finanční úřad se má jednat) a hledal pana Txxxxxe.

Tak jsme mu řekl, že nejsem pan T. A on teda, kdože teda jsem. Tak jsem mu řekl, že neřeknu. A on, zda bych mu nemohl dát telefonní číslo pana T. Nemohl, protože ho neznám. A on, zda tady pan T. opravdu není. Pak ještě chvíli přemýšlel, co bude teda dělat a nakonec to nějak ukončil. Ne, že by se třeba omluvil za mylné volání.
No, byla to veselá historka :-)

To je tak, když finančák volá ze skrytých čísel a myslí si, že jim budu dohledávat čísla "normálních" lidí. Ja bych to sice pravděpodobně zvládl, ale zadarmo ani kuře nehrabe :-D

Bob

Bratře už to nehul!

Fotka

Tak ten třetí zleva na fotce jsem prý já, říkal můj bratr (ne Bobek). No, tak já nevím... Bratře, už to nehul, máš výpadky paměti!

Na obranu nutno dodat, že bratr viděl fotku jen v papírovém vydání. A neviděl tak další fotku, která jasně dokazuje, že to nejsem. V době otevírání vily jsem byl navíc prokazatelně v práci :-)

Nový klobouk

Jo, to by asi chtělo. No, i když teď už se otepluje, že i myši běhají po venku - zrovna jsem dneska jednu viděl na železniční zastávce :-)

Bob

Jsem snad žabovřesecký občan?

Dočetl jsem se v jedné chytré knize, že se prý řekne "do Žabovřesek" a "žabovřesecký". No, pomyslel jsem si hned, že je to pěkná blbost. Tady v Brně rozhodně většina lidí řekne "do Žabovřesk" a "žabovřeský".
Naštěstí existují jiné moudré zdroje, které toto potvrzují.
Ale je možné, že v některých z dalších českých Žabovřesk žijí žabovřesečtí obyvatelé. I když např. v těch jihočeských také píší "v okolí Žabovřesk".

Bob

Zamrzla nám voda

To, že je letošní zimu hodně chladno, tedy alespoň posledních 14 dnů, poznali na vlastní kůži i králíci.
Tak si představte, že nám doma zamrzla voda. Naštěstí ne ta ve vodovodu, takovou zimu doma zase nemáme, ale voda minerální ve spížce.
Další potěšující zprávou je, že alkohol na stejném místě nezmrzl, je pouze ledově vychlazen :-)
Každopádně již byla provedena operace zateplení průduchů z venkovního prostoru do spížky.

Běžkování

V neděli nebylo sice úplně nejtepleji, ale u Nového Města na Moravě bylo plno sněhu a projeté stopy, tak jsme také do nich vyrazili. Mrkli jsme se k Vlachovicím, Sklenému, Třem Studním a na Fryšavu a vrátili se pod Harusův kopec. A ani jsme úplně nezmrzli!

Z parkoviště jsme odjížděli jako poslední. No, možná to bylo spíš tím, že jsme dojeli taky docela pozdě a vůbec nejeli nějak extrémně rychle :-)

V ráji nejsou lidi

Na konci října se králíci vydali se zkušenou skupinkou na dobývání Slovenského ráje.

Bobek se vyloženě těšil. Hlavně na žebříky, stupačky, řetězy a další technické vybavení umožňující přechod strmých a hlubokých roklí plných kamenů, vodopádů a mokrého dřeva.

Cesta začala v lůžkovém vozu směr Poprad. Trvalo to dlouho (dvouhodinové čekání na odstavné koleji v Bohumíně), ale vzhledem k tomu, že jsme pěkně spali, tak to vůbec nevadilo. Jela s náma spousta Čechů mířících většinou do Tater. O půl sedmé vyskakujeme ve Vydrníku a vyrážíme do ráje.

Na lůžkových vozech Českých drah je zajímavé to, že vás nechtějí ubytovat v jednom kupé s vlastní ženou. Uznávám, že někdy to může být výhoda, ale zrovna tady jsme chtěli jet spolu. Bylo nás ve skupině přesně šest - tedy přesně na dvě trojlůžková kupé, ale paní v brněnské pokladně tvrdila, že s náma bude muset jet jeden cizí muž a Bobek bude muset jet se dvěma cizíma ženama. Docela logické, že... No na České dráhy asi ano. Naštěstí se našim tvrdým vyjednávačům podařilo paní přesvědčit, a tak již žádný další problém v lůžkovém vlaku nebyl. Možná k tomu přispělo i to, že paní nebyla schopná věrohodně vysvětlit, jak odliší zaměstnanci ČD muže od žen :-) Pouze tvrdila, že průvodčí jakoukoliv ženu z našeho kupé ihned vyhostí.

V ráji jsme navštívili následující místa:
* Vydrník
* Hrabušice
* Prielom Hornádu
* Kláštorská roklina
* Kláštorisko
* Veĺký Kysel´
* Tiesňava Vel´ký Sokol
* Suchá Belá
Vše proběhlo za minimální účasti dalších návštěvníků, což lze vzhledem k teplotám pochopit. Ale každopádně to mělo dost výhodu - žádný čekání, ticho a klid.

Na večeře jsme chodili do místní koliby. A protože slovenská policistka slíbila hru s šachovým velmistrem Canem a svůj slib nedodržele, musel nastoupit náhradník Bob. Bobovi se dokonce podařilo velmistrovi dát šach mat, ale přiznejme si, byla to velká náhoda. Pak už šlo všechno podle plánu a byla to pěkná genocida.

Egi nám také odcitoval několik slavných komentářů Gaba Zelenaye, např.: "Naši majú snahu, ale nemajú puk. Áááá, už ho majú... Brankár Dzurilla ho vyťahuje zo siete..."

Cesta zpět byla dobrodružná. Paní pokladní ve Spišké Nové Vsi asi neuměla prodávat místenky, takže jsme si je nemohli koupit, i když jsme chtěli. Přestupujeme v Hranicích na Moravě, kde dokupujeme místenky a Egi se již vyloženě třese na to, jak bude moc vyhodit bezmístenkové pasažéry :-)

http://www.slovensky-raj.sk/

Fotky