V ráji nejsou lidi

Na konci října se králíci vydali se zkušenou skupinkou na dobývání Slovenského ráje.

Bobek se vyloženě těšil. Hlavně na žebříky, stupačky, řetězy a další technické vybavení umožňující přechod strmých a hlubokých roklí plných kamenů, vodopádů a mokrého dřeva.

Cesta začala v lůžkovém vozu směr Poprad. Trvalo to dlouho (dvouhodinové čekání na odstavné koleji v Bohumíně), ale vzhledem k tomu, že jsme pěkně spali, tak to vůbec nevadilo. Jela s náma spousta Čechů mířících většinou do Tater. O půl sedmé vyskakujeme ve Vydrníku a vyrážíme do ráje.

Na lůžkových vozech Českých drah je zajímavé to, že vás nechtějí ubytovat v jednom kupé s vlastní ženou. Uznávám, že někdy to může být výhoda, ale zrovna tady jsme chtěli jet spolu. Bylo nás ve skupině přesně šest - tedy přesně na dvě trojlůžková kupé, ale paní v brněnské pokladně tvrdila, že s náma bude muset jet jeden cizí muž a Bobek bude muset jet se dvěma cizíma ženama. Docela logické, že... No na České dráhy asi ano. Naštěstí se našim tvrdým vyjednávačům podařilo paní přesvědčit, a tak již žádný další problém v lůžkovém vlaku nebyl. Možná k tomu přispělo i to, že paní nebyla schopná věrohodně vysvětlit, jak odliší zaměstnanci ČD muže od žen :-) Pouze tvrdila, že průvodčí jakoukoliv ženu z našeho kupé ihned vyhostí.

V ráji jsme navštívili následující místa:
* Vydrník
* Hrabušice
* Prielom Hornádu
* Kláštorská roklina
* Kláštorisko
* Veĺký Kysel´
* Tiesňava Vel´ký Sokol
* Suchá Belá
Vše proběhlo za minimální účasti dalších návštěvníků, což lze vzhledem k teplotám pochopit. Ale každopádně to mělo dost výhodu - žádný čekání, ticho a klid.

Na večeře jsme chodili do místní koliby. A protože slovenská policistka slíbila hru s šachovým velmistrem Canem a svůj slib nedodržele, musel nastoupit náhradník Bob. Bobovi se dokonce podařilo velmistrovi dát šach mat, ale přiznejme si, byla to velká náhoda. Pak už šlo všechno podle plánu a byla to pěkná genocida.

Egi nám také odcitoval několik slavných komentářů Gaba Zelenaye, např.: "Naši majú snahu, ale nemajú puk. Áááá, už ho majú... Brankár Dzurilla ho vyťahuje zo siete..."

Cesta zpět byla dobrodružná. Paní pokladní ve Spišké Nové Vsi asi neuměla prodávat místenky, takže jsme si je nemohli koupit, i když jsme chtěli. Přestupujeme v Hranicích na Moravě, kde dokupujeme místenky a Egi se již vyloženě třese na to, jak bude moc vyhodit bezmístenkové pasažéry :-)

http://www.slovensky-raj.sk/

Fotky