Máme bronz!

Stejně jako čeští hokejisté, i králící si dovezli domů bronzové medaile. Z šifrovací a orientační hry Dnem. Podařilo se to i díky složení týmu Dvě třetiny králíků, do kterého se podařilo angažovat zkušeného řešitele všech logických i nelogických úkolů - pana J. E., zvaného Čmelda. Ale stejně jako čeští hokejisté, i Dvě třetiny králíků těsně pod vrcholem klopýtli a museli se spokojit s bronzem.

Ale pěkně popořádku. Na sraz se v různém stupni rozkladu (nemoc, bolavý kotník, nevyspalost, zbytkový alkohol v krvi) dostavil tým, který se chtěl dostat co nejdál v kategorii starší (na experty jsem si zatím netroufli). Již úvodní těstovinová směňovací hra naznačila vysoké ambice. Při ní jsme také uplatnili své znalosti italštiny, kterou jsem nedávno pilovali přímo v zemi těstovin. Při průchodu týmu přes jednotlivá stanoviště cvakali spouště lačných fotografů a Dvě třetiny králíků se držely stále v čele, přičemž stihly podebatovat i s týmem 85 (ulipispirus). Po třetím stanovišti a šifře odkazující na samotného Boba se tým dostal do čela. A suverénně v něm vydržel bez větších problémů a v poklidu (nákup v Bille, pokusy o nákupy kofoly, žádný běh) až do stanoviště číslo osm.

Tam se na nás nalepila smůla, na Bobka doslovně, na všechny ostatní (včetně Bobka) i mozkově, takže jsme luštili přes hodinu šifru, kterou pak Čmelda, až ho to napadlo, vyluštil za 3 minuty.

Nakonec to však nedopadlo úplně špatně a do cílového jedenáctého stanoviště jsme dorazili na třetím místě. No a to jsme mohli být i druzí, kdybychom sledovali žlutou značku a odbočili správně, kde se mělo. No, to je tak, když se někdo nevěnuje hře a pořád kecá ;-)

Na klíšťata: Bob vs Bobek 1:2.

Nejen hadi a štíři

Na sv. Jiří nevylézají jenom hadi a štíři, ale také malá pruhovaná divoká prasátka z křovin a hustníků podél silnic. Dneska jsem potkal pěkné stádečko (tak 4 velká a 12 malých), ale musím je pochválit. Spořádaně se procházela u krajnice, takže nebylo potřeba ani zastavovat.

Z Bobova mobilu VI.

Vodní pólo poprvé naživo.








Sen každého muzea, dlouhá fronta před vchodem.










Magistrátním úředníkům nestačí k parkování ani ta místa, která si sami sobě vyhradili...









Tento pán má na účtu pěknou řádku čárek a ještě zvládne mobilovat...

Saša Krejčí a pánská karta

Stačí se jmenovat Saša Krejčí, případně René(e) Janků, a hned máte život jednodušší, ale také trošku (pro vaši peněženku) nebezpečnější. Pošlete na nákup do obchodu svého partnera (opačného pohlaví). Zatímco vy si budete užívat tepla domácího krbu, případně vyhřátého auta, partner(ka) s naučeným PINem a/nebo podpisem v klidu zaplatí vaší kartou. Se jménem na kartě, ze kterého půjde na první pohled poznat, zda se jedná o muže či ženu, nemáte šanci. Teda aspoň ne v jednom bohunickém Albertu. Jedna žena chtěla včera platit kartou nějakého muže, ale pozorná pokladní jí sdělila, že nemůže platit pánskou kartou. „Proč?“, zeptala se. „Protože!“, zněla stručná odpověď :-D V zájmu objektivity nutno dodat, že jí to pokladní pak vysvětlila trošku obsáhleji. A také nutno dodat, že muž čekal na ženu před obchodem.

Nové, ale tak nějak postaru

O víkendu jsem navštívil Národní technické muzeum v Praze. Tak exponáty tam špatné nemají, ale ten přístup. No takový klasický muzeový v Česku. Na většinu věcí se lze jenom dívat a to se mi zdá trochu málo.
Chtělo by to více nějakých věcí, které vás (a hlavně děti a králíky) vtáhnou do děje.
Dokonce jsem slyšel paní hlídačku, jak napomínala nějaké klučíky: "Pánové, nedotýkejte se zdí, ano!". (Kluci ošáhavali nějakou mapu hvězdné oblohy na stěně).

Bob

Stáří není nevýhoda

Ne všichni staří/starší musí být neschopní (jak je dnes v módě si myslet). Dnes (poznámka redakce: dnes neznamená nutně dnes) jsem byl na školení, kde přednášející měla asi 70 let a zvládala mluvit lépe než někteří o hodně let mladší lektoři a navíc to měla v hlavně utříděný. Představil jsem si ji ve srovnání s mými kolegyněmi ve věku kolem 55 let a byl to docela rozdíl.

Jo a ještě něco, nejlepší je jít na školení a psát sms a přitom si neumět vypnout zvuky klávesnice :-D

Moderní sčítání

Některé plátky se nám snaží namluvit, že letošní sčítání lidu, domů a bytů je moderní. Ale vzhledem k tomu, že první moderní sčítání lidu na našem území se uskutečnilo v roce 1869 (píše plátek), tak tomu budu i věřit. Akorát doba trochu pokročila.

První předběžné (!) výsledky budou zveřejněny na přelomu roku 2011 a 2012 - no není to skvělé? To to snad budou sčítat ručně, nebo já nevím... Nebo možná teprve budou vymýšlet metodiku, jak ta data vlastně zpracovat.

Poměrně vtipnou kapitolou je už samotné roznášení sčítacích formulářů. Někteří členové naší (širší, ne naší králičí) rodiny formuláře nedostali, protože je prý jejich rodinný příslušník nemůže (podle vyjádření sčítacího komisaře nesmí) převzít. Jiní členové dostali formulářů hned několik (na různých adresách) a to i době své
nepřítomnosti. Není nad jasné pokyny a dobře řízený systém. Už se těším až se za rok dozvíme, že je nás v Česku 11 milionů, z toho 6 milionů žen a 6 milionů mužů :-)