To jsem jednou takhle potřeboval veřejnou listinu z obchodního restříku (konkrétně stanovy jedné právnické osoby). Ne mojí vinou to rejstříkový soud (konkrétně Krajský soud v Brně) neměl v digitalizované podobě přístupné veřejně na internetu.
Musel jsem tedy na slovutný soud vyrazit osobně.
1. Králík prochází přes justiční stráž, nechá si kontrolovat srst a obsah kapes a říká, že potřebuje shlédnout jeden dokument z obchodního rejstříku, který není v digitalizované podobě. Justiční stráž je milá a posílá králíka na podatelnu.
2. Králík čeká pár minut ve frontě a už se dveře otevírají. Milá paní ho požádá o identifikační číslo právnické osoby (králík naštěstí ví - je už zvyklý, že na úřadě musí všechno hlásit) a pak mu sděluje, že tato listina není digitalizována a posílá králíka do dveří 69 za paní Studeníkovou do vedlejší budovy.
3. Paní Studeníková v kanceláři není, protože jsou tam malíři a malují :-) A říkají, že paní Studeníková je vedle. Králík jde vedle. Tam paní Studeníková také není, ale její kolegyně chvílí ťukají do počítače a pak králíka pošlou o patro výše do kanceláře za paní Hanusovou.
4. Králík peláší o patro výš. Projde opět labyrintem upracovaných úřednic až k jedné, která to na něj nejdříve zkouší s plnou mocí k vydání listiny. Králík není úplné mládě, a tak ví, že žádnou plnou moc nepotřebuje, když je to veřejná listina (ony pořád zkoušejí, že abych mohl na listinu nahlédnout, musím mít plnou moc od dotyčné právnické osoby, hihihi). Nakonec je králíkovi sděleno, že je v naprosto špatné místosti (no, králík se sem sám neposlal, že...) a má jít do spisovny na stejném patře.
5. Ve spisovně to nejdříve zkusí opět s plnou mocí. Tak to nevyšlo. Úřednice se tedy zvedne a za cca 5 minut nese listinu z nějakého archivu. Králík si pak může vybrat, zda si bude chtít listinu okopírovat (za 20 Kč jednu stranu), nebo počká až to úřednice naskenuje a slovutný soud umístí digitalizovanou podobu na internet. Prý zhruba do týdne. Tak já si počkám a uvidím. Tak jsem si počkal a následující den je to veřejně přístupné na internetu :-)
Tak takhle hodnej je, milí lidé, králík na vás. Zadarmo vám zařídil, že máte na internetu to, co by tam vámi placení úředníci a jejich neschopní šéfové měli dávat automaticky.
(Když píšu "milá", tak skutečně myslím "milá", i když to může znít trochu divně.)
Tuhle hru na základě pohádky o slepičce a kohoutkovi si může na brněnském soudě zahrát každý. Stačí, když si najdete libovolnou nezdigitalizovanou listinu z obchodního rejstříku :-) Nebude to trvat jistě dlouho a budou všechny listiny zdigitalizovány.
Bob
úterý 7. ledna 2014
středa 4. prosince 2013
Legendárně
Ano, je to ostuda, ale teprve minulý měsíc jsem se poprvné dostal do legendární brněnské hospody Bláhovka. A musím říct, že ani moc nelituju. Rozvrzaný nepohodlný nábytek, nepříliš vlídná obsluha, totálně zahuleno - ještě tak tři dny jsem větral oblečení. Hluk od vedlejších stolů v miniaturních místnostech, že neslyšíte vlastního slova. Tak nevím, v čem to má být tak úžasný :-)
No, nejsem dostatečně na výši, abych pochopil tu výjimečnost a pocítil tu skvělou atmosféru...
Naštěstí v tom nejsem sám: http://www.brnoinfo.cz/diskuse/296/
No, nejsem dostatečně na výši, abych pochopil tu výjimečnost a pocítil tu skvělou atmosféru...
Naštěstí v tom nejsem sám: http://www.brnoinfo.cz/diskuse/296/
pátek 1. listopadu 2013
Slovenský ráj
Bob byl zase ve Slovenském ráji.
Zatímco v Česku se neví, kdo vlastně vyhrál volby, na Slovensku je kolem silnic plno billboardů, kde se nám nabízí plno budoucích županů :-)
Zatímco v Česku se neví, kdo vlastně vyhrál volby, na Slovensku je kolem silnic plno billboardů, kde se nám nabízí plno budoucích županů :-)
neděle 20. října 2013
pondělí 23. září 2013
pondělí 19. srpna 2013
Rozlučka HH a Praha
Hana Horáková, dlouholetá kapitánka české basketbalové reprezentace, vítězka mistrovstí Evropy, vicemistryně světa, vítězka Euroligy, nejlepší basketbalistka Evropy pro rok 2010 atd. atd. se loučila se svojí veleúspěšnou kariérou, a tak nezbylo než se jít podívat na exhibiční utkání, kde člověk mohl potkat další basketbalová esa
Ale o výsledek tentokrát nešlo.
Fotky
V neděli potom do Prahy na beachový turnaj obsazený nejlepšími českými volejbalisty a volejbalistkami. Při čekání na přívoz jsem si všiml, že letadla přistávají zhruba stejně často jako v Barceloně, Londýně, apod. - tzn. skoro pořád. Na turnaji se bylo na co dívat. Finále ve vysílání České televize. Turnajový komentátor říkal "drez" a "konzert" (součástí byl taky koncert Toxique), ale nemyslím si, že by se to tak mělo správně vyslovovat. Asi to na Moravě říkáme dobře :-) A pak na Letnou na zahajovací představení festivalu nového cirkusu a divadla. Vlak do Prahy přijel zase dříve, do Brna bez zpoždění, tak já nevím, snad už to bude i pravidlem. A navíc mladý průvodčí uměl i anglicky ;-)
Fotky
Bob
neděle 7. července 2013
Kolem kolem Neziderského jezera
Na víkend jsme vyrazili s kolem k Neziderskému jezeru. Bydleli jsme v Podersdorfu am See a v pátek trochu okoukli okolí, kde se to jen hemží nejrůznějšími ptáky a také zajíci. Mimo ně jsou k vidění třeba také koně a zvláštní druh prasat.
V sobotu jsme se přepravili lodí společnosti Gangl z Illmitz do Mörbisch am See a pak jsme pokračovali kolem jezera na jih do Maďarska. Nejprve se jelo přes pěkné vinařské vesničky (na předměstí Šoproně). V Balfu jsme ochutnali vodu z pramene, kam již Marcus Aurellius posílal léčit své vojáky. Tu sirnou fakt nedoporučujeme. Možná léčí, ale chutově a pocitově je tak nějak na poblití :-) Dále jsme podle nápisů zjistili, že jižní část Neziderského jezera obývá také četná chorvatská menšina. Návrat do Rakouska a pokračování v Rakousku bylo trochu vyčerpávající, protože jsme jely dlouhé rovné úseky krajinou téměř bez stínu. Ale nakonec jsme to přežili.
Cestou k Neziderskému jezeru jsme se ještě stavili u památníku bitvy na Moravském poli nedaleko Suchých krut :-) Tam český král Přemysl Otakar II. prohrál svůj boj s protivníky.
Z Moravského pole jsou také pěkně vidět části Bratislavy.
Fotky
V sobotu jsme se přepravili lodí společnosti Gangl z Illmitz do Mörbisch am See a pak jsme pokračovali kolem jezera na jih do Maďarska. Nejprve se jelo přes pěkné vinařské vesničky (na předměstí Šoproně). V Balfu jsme ochutnali vodu z pramene, kam již Marcus Aurellius posílal léčit své vojáky. Tu sirnou fakt nedoporučujeme. Možná léčí, ale chutově a pocitově je tak nějak na poblití :-) Dále jsme podle nápisů zjistili, že jižní část Neziderského jezera obývá také četná chorvatská menšina. Návrat do Rakouska a pokračování v Rakousku bylo trochu vyčerpávající, protože jsme jely dlouhé rovné úseky krajinou téměř bez stínu. Ale nakonec jsme to přežili.
Cestou k Neziderskému jezeru jsme se ještě stavili u památníku bitvy na Moravském poli nedaleko Suchých krut :-) Tam český král Přemysl Otakar II. prohrál svůj boj s protivníky.
Z Moravského pole jsou také pěkně vidět části Bratislavy.
Fotky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

