Tento týden a konečně jaro

Tento týden byl vtipný:

V pondělí spadla kolegyni dcera do odpadkového koše v naší kanceláři, normálně ze židle tam zahučela hlavou dovnitř a nohy jí trčely ven. Ona brečela, protože je ještě malá a vyděsilo ji to, ale my ostatní, včetně maminky, jsme jen tak tak držely smích...

V úterý jsem byl v obchodě a viděl tam nakupovat dvě pravděpodobně kamarádky. Asi šly od kamarádky kadeřnice, protože měly naprosto stejný účes i melír - ale tak naprosto stejný, že si to ani neumíte představit. Fakt! A pak taky v zážitky z dopravy - v šalině vedle mě seděla slečna, které vůbec nebylo divné vysrkávat pití z kelímku brčkem po celou dobu naší cesty (cca 20 minut, bohužel jela dál jak já). To Bobek ještě ustál. Večer ve vlaku zase jeho spolusedící rozbalil z utěrky točeňák, začal ho loupat a kousat do něj. Bylo to velmi aromatické a velmi nechutné. A to už Bobek neustál a šel pryč.

Ve středu jsem rušil účet ve spořitelně. Bob si dělal zálusk, že z toho bude pěkný článeček na blog (historky ze spořitelny jsou opravdu neuvěřitelné). Ale bohužel pro vás to proběhlo bez problémů - konečně byl na pobočce někdo, kdo nám nic nevnucoval. Večer v tanečních si Evica vybrala zrovna mého tanečního kolegu Honzu, že na něm jako ukáže, jak se mají chlapi při tanci vést. Že jako ona Honzíka povede a on nebude vědět, co se bude dít a bude reagovat podle ní... Honza reagoval úplně jinak :-)... Dopadlo to tak, že Honza je prý moc citlivý (ne že by ona neuměla vodit). Navíc Honza je introvert, takže se mu to nelíbilo ani trochu :-)

Ve čtvrtek v ženské šatně na volejbale Bobek odposlechnul, že když jde chlap na jedno, tak přijde v pět ráno a že když chlap usilovně vědecky pracuje a přijde pozdě večer domů (po tom jednom pivě), tak nechtíc budit ženu, spí radši opřen o pračku...

V pátek se Bobek potkal se svou po mailu vytvořenou skupinou na skupinovou práci do školy (zadávat studentům dálkového studia skupinovou práci je bezva :-/). Jsou to ty nejchytřejší paní učitelky pod sluncem (první dojem), jsou to ty nejchytřejší paní učitelky pod sluncem, které ani neumí formátovat ve Wordu natož prezentace v Powerpointu (druhý dojem), jsou to nejchytřejší a sebevědomé učitelky, kterým vůbec není divné, že vlastně nic neumí (poslední dojem), jsou to krávy (závěr)...

V sobotu jsme s kolegyní jely prozkoumat bledule do údolí Chlébského potoka. Naplánovaly jsme tam totiž výlet pro naše klienty, ale holt tipnout, jak je to tam se sněhem a bahnem jsme si netroufly. A dobře, že jsme jely, protože jsme zjistily, že tudy, kudy jsme chtěly, cesta pro naše klienty nevede... Neva, půjdou jinudy. Ale my jsme si to užily a bledule jsou super - mám jarní náladu a doufám, že lidská hovádka zůstanou doma a nezjistí, že něco takového kousek od Brna je (a nezničí to a neoškubou do poslední bledule)! Fotky k nakouknutí jsou tady.

Tak to byl týden, uvidíme, co připraví neděle...