Po rozjezdu autobusu se průvodkyně zeptala: "Prosím vás, máte s sebou všichni pasy?" A už se autobus otáčel a někteří mazali zpátky pro ně do hotelu. Už chápu, že se nejedná o zbytečnou otázku.
Na hranicích do BaH je to v pohodě - přestože nejsou v EU, a asi v ní ještě brzo nebudou. Ne, jak dřív na libovolných maďarských hranicích, kde se hošíci pohraniční vždycky tvářili strašně důležitě. První naší zastávkou je městečko Počitelj.
Následuje Mostar - město silně poznamenané válkou. V Mostaru jsme vyběhli na minaret u mešity paši Koski Mehmed. Součástí prohlídky města se stal občasný doprovod žebraček specializovaných na větší turistické skupiny. Na slavném Starém mostě tentokrát skokani nebyli. Asi i tady bylo ještě před sezónou a nevybrali by dost. Ve městě už je spousta krásně opravených budov, ale také ještě hodně domů, které jsou doslova rozstřílené a vypálené.
Míříme do Medžugorje - tak tohle fakt nemusím. Tento způsob víry (i když o víře bych tady asi moc nemluvil, spíš o businessu) se mi nezdá zrovna nejlepší. Ale bylo pěkně, tak jsem si udělal hezkou procházku :-)Zpátky jedeme přes Ljubuški a panoramatickou silnicí se vracíme do Podgory.
Fotky z Bosny a Hercegoviny
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat