Nedávno jsem si byl u své praktické lékařky vyřídit potvrzení o tom, že můžu pracovat. Že můžu sedět v práci na kancelářské židli a koukat do počítače. Na tom by nebylo zas tak nic divného - povinnostem musí být učiněno za dost.
Přestože byly odpolední ordinační hodiny, které jsou určeny zejména pro pracující (jeden den v týdnu), bylo poměrně narváno. A docházeli stále další a další. Měl jsem štěstí, že většina starších spoluobčanů (nechtěl bych psát důchodců) se dobelhala až po mě. Funěli, vzdychali a zkrátka vypadali, že co nevidět minimálně umřou. Paní doktorka je pečlivá, a tak fronta moc neubývala. Spíše naopak. A tak bylo velmi zajímavé sledovat, jak se stav "umírajících" pacientů velmi zlepšoval. Když uběhla asi půl hodina, tak vyskočili jako prokropení živou vodou a odskákali domů. Zůstali sedět jen ti, co opravdu potřebovali lékaře navštívit a šibalsky se na sebe usmívali.
Na tomto příkladu je vidět, že české zdravotnictví dosahuje velmi dobrých výsledků. I pouhý pobyt v čekárně může uzdravovat. A bez regulačního poplatku.
Bob
P. S. Nemám nic proti starším nemocným spoluobčanům. Každý jednou bude starý a s velkou pravděpodobností bude nemocný. Ale někteří to tak trochu s těmi svými "nemocemi" přehánějí. A nemusí jít jenom o starší věkem, že...
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat