středa 27. února 2008

Vysočina

O uplynulém víkendu zamířili králíci na Vysočinu.
Původním záměrem bylo zdokonalit svě běžkařské umění. Jarní počasí však tento záměr zhatilo, a tak se králíci spíše věnovali poznávání kulinářských dovedností v nedaleké Restauraci Tisůvka - tu můžeme vřele doporučit :-) Vaří tam dobře, i nějaké netradiční kombinace, za normální ceny a jídlo vypadá pěkně :-)

Přestože, zejména v neděli, svítilo sluníčko a teploty byly vysoko nad nulou, potkali králíci v okolních lesích množství ledových míst a sněžných plání a zažili na nich spoustu patřičné zábavy, protože sériově vyrábění králíci zatím nemají ABS.

A samozřejmě, taky jsme vyrazili na nějaký ten výlet:
* Pramen řeky Svratky - nečekejte nic impozantního, ale myslím, že brněnský králík tam prostě musí. A jako bonus navíc zjistíte, že tam president republiky Ludvík Svoboda vyhlásil CHKO Žďárské vrchy.
* Devět skal - zde přesně 50 % králíků zvlhnou oči dojetím při vzpomínce na časy zde strávené. Lovecká chata uprostřed lesa - bez vody a elektřiny - tam stále stojí.
* Město Svratka, na jehož okraji žijí pštrosi!

Kdyby se někomu ze Silvestrovské osádky zdálo, že ta místa jsou značně obdobná, tak má pravdu, ale králíci tentokrát zvolili jiné trasy - jen některá místa byla stejná.

V neděli následovala procházka kolem vrcholu Tisůvka. Zahlídli jsme pravou nefalšovanou lišku.

A pak se už jelo do Žďáru - tam jsme se trochu podívali na zámek hraběte Kinského a na poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

pondělí 25. února 2008

"Kultura" v práci aneb Jak se dostat na X - Factor

Bobek měl jednou dělat doprovod jedné nevidomé paní z hlavního nádraží na výstaviště, kde prý bude televize natáčet nějaký pořad, kde ta paní měla zpívat. Bobek že ji tam dovede a v průběhu zpívání pohlídá vodícího psa.
Co se z toho nakonec vyklubalo se můžete podívat, když kliknete na odkaz:

http://www.nova.cz/xfactor/?279895e=279958&279988c=%7Ecastingy%7Evideo%7E&279988e=DO28214&ex28214=milka-bazantova

Zážitky z toho měl Bobek opravdu prazvláštní a velké, možná se s vámi o nějaký podrobnější popis z této akce někdy podělí... I když kdo ví, a tak se radši ptejte, kdyby vás něco snad honem zajímalo :-).

Bobek

středa 20. února 2008

Záhada místního obchodu

Místo, kde Bob a Bobek bydlí, spousta z vás nazývá maloměstem, venkovem a někteří dokonce mnohem hanebnějšími pojmy. Ale moravská metropole to není, a tak není divu, že poslední (rozumějte jeden ze dvou, o kterých vím) obchod s potravinami u nás zavírá v 18:30. To znamená, že pokud jedete vlakem v 18:02 z Brna, už ho nestihnete. A já dřív v 90 % nejezdím, takže tam chodím fakt minimálně. Nedávno jsem tam přišel kolem 18 h a byl to fakt komfort - pečivo už pouze balené nebo na strouhanku, regál s jogurtama schovaný za jakousi roletou, uzeniny přikryté, klíče v zámku ... prostě jsem už byl nevhodnou návštěvou. Nicméně jsem si ještě celkem bez úhony nakoupil a dokonce mě ani nikdo neseřval, že vytahuju tu roletu u jogurtů :-))).
Dnes jsem opět absolvoval nákup kolem 18 h, schválně jsem se na dveřích přesvědčil, že mají opravdu až do půl, a opět podobný scénář. Až na to, že prodavačka si mě navšimla a zamčela mě vevnitř :D. Naštěstí mě zachránila slečna nebojácně se domáhající nákupu i po 18. hodině, ačkoliv již bylo zamčeno (dobývala se do obchodu dřív než jsem zaregistroval, že jsem zamčen). Následoval rychlý sled událostí - vyběhla jedna prodavačka odemykat, druhá nadávala třetí, proč zamyká a schovává pečivo, když zavírají až v 18:30, třetí se hájila před druhou i první, že jí nikdo neřekl, že nemají jen do 18:00, ..., ..., ... Prostě vtipný. Dokonce jsem mohl zaplatit, i když jedna kasa už byla spočítaná.
Takže tím se to všechno vysvětlilo - někteří zaměstnanci prostě ani neví, do kolika mají a nikdo si toho několik týdnů nevšimne...
Jo, a Bobek tyhle události asi nějak přitahuje, neboť v raném mládí byl obdobně zamčen v kapucínské hrobce. Ačkoliv zážitky mají aspoň vzestupnou tendenci, neboť být zamčen v obchodě s potravinami je mnohem lepší než u kapucínů :-).

Váš Bobek

úterý 19. února 2008

Občan Havel

Nemusíte Havla milovat, ale tenhle film byste měli vidět.
Jen tak se totiž dozvíte:

* Má Václav Havel lupy? A má je Václav Klaus?
* Byl už Jan Švejnar někdy na Hradě?
* Dokáže Miloš Zeman poradit, co by udělal Masaryk? A řekne si ještě o Becherovku?
* Je na Hradě někdo, kdo nekouří?
* Umí Havel mluvit sprostě?
* Co ví tisíce úředníků v mezinárodních organizacích o Albánii?
* Hraje Bill Clinton na saxofon? A bude v jazzovém klubu nakonec i Klaus?
* Proč sedává Jacques Chirac vedle Dagmar Havlové?
* Kterou restauraci doporučit na večeři Rolling Stones?

Když si nebudete vědět rady s odpověďmi, tak se ptejte, my už to víme :-)

Více o filmu na www.obcanhavel.cz.

Jinak pozor, nespoléhejte na to, že si do kina vždy koupíte lístek až na místě. Obzvlášť pokud trpíte syndromem dojmu poloprázdných brněnských kin (kromě Špalíčku atd.). Já tímto syndromem trpím, a tak mi přišlo naprosto scestné kupovat do Scaly lístek předem. Blížíc se ke kinu, začínám litovat… Fronta až ven, na všechny se dnes rozhodně nedostane. Nicméně naštěstí Bob přišel dřív, a tak jsme se mohli vnořit do vyprodaného kina (mimochodem vyprodán byl i balkon) plného Havlových příznivců. Teda většina tak aspoň vypadala, promiňte mi tu generalizaci - babičky o berlích zbožně čekající na svého oblíbeného prezidenta a studenti intelektuálové zbožně čekající na svého oblíbeného filosofa a dramatika. Ačkoliv bylo to první promítání mimo předražený Špalíček a intelektuálský Art, tak se není čemu divit… Jen mi prostě přišlo zajímavé vyskytnout se mezi většinou nějak naladěných lidí, když moje osobní ladění není tak jednoznačně prohavlovské…
Navíc jsme měli možnost zažít potlesk na otevřené scéně kina – no řekněte, už jste někdy zažili, aby diváci při filmu tleskali? Ani snad nemusím dodávat, že potlesk spontánně vznikl po jednom obzvláště vydařeném rýpnutí našeho minulého pana prezidenta do našeho současného pana prezidenta :-). Další potlesk následoval po skončení filmu.
Prostě zajímavé.

pondělí 18. února 2008

Už ne knoflíkáři, ale věšáčkáři?

Ještě k tomu divadlu… Taky pozorujete, jak v kabinkách veřejných WC a z WC v různých kulturních institucích mizí háčky na bundy? Vždycky zbudou jen ty dírky… Teďka v zimě si toho obzvlášť všímám, neboť není kam odkládat oblečení a batoh, obzvláště je-li venku plískanice a podlaha je tudíž k odložení prakticky nepoužitelná…
Soudím, že existuje asi zvláštní sorta lidí, kteří prostě chodí se šroubováčkem a háčky oddělávají (nebo přímo kradou?). Nevím, jestli si je pak doma zase namontují a tedy tímto způsobem šetří anebo je to jen jakýsi druh mánie… Každopádně mě to štve, tak to nedělejte!

Jazz Side Story

Kdo jste nestihl vidět v MDB tohle jedinečné představení, tak litujte, protože to bylo fakt něco. Byli jsme na tom už podruhé a kdyby včera nebyla derniéra, tak bych uvažovala o další návštěvě. Moje dojmy z tohoto představení se asi nedají slovy vyjádřit, ale rozhodně ho zařadím mezi to nejlepší, co jsem kdy v divadle měla možnost vidět.
Kdo jste představení neviděli, tak vězte, že se jednalo o jazzovou úpravu hudby známého muzikálu West Side Story. Představení bylo koncipováno jako koncertní – tedy na jevišti byl orchestr MDB rozšířený o jazzovou sekci, zpěváci seděli rovněž na jevišti a střídali se v jednotlivých „číslech“. Už jen tohle všechno by bylo úžasné, ale to nebylo vše přátelé… Navíc jsme na vyvýšeném pódiu za orchestrem měli možnost sledovat celý děj v podání tanečníků. Děj se odehrával za jakýmsi částečně průsvitným plátnem, takže ze zadnějších řad jste mohli nabýt dojmu, že je to promítané. No a úplně nejlepší byla samozřejmě hostující jazzová zpěvačka (černoška), která to holt fakt uměla. Jméno teďka bohužel nevím, neboť stránky MDB o této inscenaci podezřele mlčí…
Kdo jste Jazz Side viděli, tak pište dojmy – jestli jste uchváceni stejně jako já…
Jo, a CD se záznamem nebude – to jsme ihned zjišťovali.

Bobek

středa 13. února 2008

Noční můra vegetariána

Bobek má kolegyni vegetariánku. Místní restaurace jsou celkem pokrokové a nabízí ve svých menu i něco bezmasého… Je sice pravda, že kolegové pak žertují, že jí tu brokolici určitě smažili na vepřovém sádle, ale to oni jen tak.
Dneska kolegyně vyrazila do nejmenované restaurace na klaso (vegetariánské maso) se zeleninou a nevěřila vlastním očím, když na okraji talíře spatřila kousek masa. Zprvu sice pochybovala, neboť prý opravdové maso už dlouho neměla, ale pak usoudila, že přece ještě ví, jak maso vypadá… A taky že jo!... A tak jídlo vrátila.
Ke cti této restaurace je nutno uvést, že se to stalo poprvé, že se kolegyni asi desetkrát omluvili a že dostala náhradní oběd :-).
Ačkoliv by se mohla utěšovat, že to mohlo být i horší – kdyby se zakousla nebo kdyby to nedejbože snědla. Ale i tak to bude asi ještě dlouho její noční můra…