Běžkování kolem Skalek

V minulých dnech jsme se vypravili na běžkování do (pro nás) neznámých terénů. Konkrétně v okolí nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny (Skalky, 735 metrů nad mořem). Lyžařské trasy Drahanské vrchoviny a Boskovicka

Jsou tam krásné okruhy, jezdí se i po golfovém areálu - což není zas tak obvyklé. Snad možná ještě u Svratky :-) Zjistili jsme, že v Benešově už lidi mluví (nebo mluvijó?) fakt hanácky: "Půjdeš do školké." "Tož to ja." A při jízdě jsme si taky vyzkoušeli pocit Lukáše Bauera, když předjíždí Nora Northuga na Tour de Ski 2010. Ne nebojte, kopce tam skoro nejsou, prostě jsme občas někoho dojeli a předjeli ho.

Samostatnou kapitolou by bylo cestování. Jednomu nervóznímu řidiči autobusu jsem propíchl běžkama střechu vozidla. To vypadalo v praxi asi tak, že jsem se dotkl špičkama svých zhruba dvoumetrových běžek stropu. Ale panu řidiči se to nezdálo. Holt asi nikdy nejel na běžkách a netuší, že ty špičky jsou pružný a že se ohýbají. Řidič byl z toho tak rozrušen, že odjel z boskovického nádraží dříve než určoval jízdní řád i elektronická vývěska. Nám to sice nevadilo, ale možná by to vadilo některým cestujícím, kteří by šli na čas odjezdu.
Další řidič překvapil tím, že neuměl vystavit jízdenku za zavazadlo (lyže). Asi minutu ťukal něco do mašinky a pak prohlásil "Já ani nevím, kde to zavazadlo je..." a lyže jely zadarmo. Zadarmo jely i v dalších busech, kde zas řidič netušil, že by se za ně mělo platit, a říkal, že dobrý.
Naopak překvapil průvodčí ve vlaku. Uměl spočítat zóny a dokonce aji poznal, zda je počet cvaknutých polí na univerzální jízdence dostatečný.
To ostatním zpravidla stačí chvíli koukat na jízdenku a pak se zatvářit, že je to v pořádku. Jejich zaměstnavatelé by však měli pořádat školení, kde jim vysvětlí, že důležitá je i druhá strana dokladu :-D Jinak to usilovné čumění nějak postrádá smysl, když rozhodující informace je na druhé straně...

V Boskovicích jsme také obhlédli kruhový objezd poblíž nemocnice, kde parkuje pirátka mistních silnic. Nadchod nad železnicí ve Skalici nad Svitavou používá pouze menšina lidí, ostatní to hrnou přes koleje. Je pravda, že ČD omezujou počet spojů, ale na téhle trati zrovna moc ne...

Zlatým hřebem bylo pelášející divokě prase v Adamově - velký jako prase - běželo jako o život - vyplašil je pes. A vzhledem k tomu, že listnatý porosty jsou v zimě opadaný, tak bylo krásně vidět, jak zdrhá na druhém svahu za řekou.