Ach ti chlapi :-)

Tak tohle mimo jiné taky běhá po mailech. Vybrány byly ty nejlepší kousky (prý vyber jen to nejvtipnější, ale to se nedá). A věřte nebo ne (a myslím, že většina žen si nebude myslet, že je to smyšlené) – tyto historky se fakt staly. Některé dokonce přímo v naší rodině!

Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva, v ledničce vymeteno, a tak jsem poslala svého muže do Tesca nakoupit. Povídám: "Drahý, v kuchyni máš lísteček, co máš koupit." a šla jsem si po svém. Sedl do auta,odjel a za 15 minut telefon: "Prosím tě, jak mám koupit 250 gramů hladké mouky?" Místo lístku s nákupem velkým jako kráva mi sebral recept na buchtu, který jsem měla položený u počítače a jel podle toho nakupovat!

Mě pobavil, když mi "ukradl" ve sprše peelingový sprchový gel (byl línej si dojít pro svůj) a povídá: "Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Dyť je v tom nějakej písek nebo co, to je zkažený, ne?"

On je pečlivý, přesný matematik, ale je třeba naprosto přesně nazvat položku, kterou chcete koupit, protože jinak nepřinese nic. Tak třeba "Šlehačku neměli". A já na to: "Neměli? A koukal ses tam vedle jogurtu?"On: "Jo, koukal, ale neměli. Měli tam 12% a 18% smetanu ke šlehání, ale šlehačku NE! A nedělej ze mě blbce!"

Můj muž jen tak mimochodem povídá: "Já jsem ani nevěděl, že máme pračku se sušičkou!" Já na to: "No to teda nemáme." On: "No to je divný, já jsem vypral prádlo a když jsem ho vyndal, tak bylo suchý! No ale stejně jsem ho pověsil na balkon, aby doschlo!!!" Ano, prádlo bylo suché, protože nepustil vodu! Pračka tudíž neprala, on vyndal ty svý smradlavý a špinavý fusekle a ještě je pověsil na balkon!

Já jsem nedávno mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkama. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy: "No co, stejně se budou prát!"

Muž jel výjimečně do práce autem. Stál u semaforu, tak chtěl využít čas tak, že si koupí noviny. Rychle vystoupil z auta, šel ke stánku s novinama a najednou vidí, jak kolem jede tramvaj, kterou běžně jezdí. Tak se za ní rozběhl a dojel s ní do práce... Když šel z práce, vzpomněl si, že jel autem a auto nikde! Tak volal na policii, že mu ukradli auto...a policajti říkali: "Tak to jste byl vy, kdo nechal to auto na křižovatce???"

Manžel jel na služebku do Francie. Ptal se mě, co bych chtěla přivézt jako dárek. A protože si radši oblečení, parfémy a šminky kupuju sama, tak povídám: "Třeba nějakou masku na obličej." Ráno před odjezdem mě budí:"Prosím tě, jaký máš číslo obličeje???"

Byla jsem v porodnici a chtěla jsem po manželovi koupit balení neperlivé vody, prsní vložky a toaletní papír. Dostala jsem balení minerálky, odličovací tampóny a papírové kuchyňské utěrky...

Uvařila jsem hrachovou polévku, dojedli jsme jí a já jsem napustila vodu do hrnce, aby se odmočil. Druhý den jsem přišla z práce později než manžel a ptala jsem se, jestli má hlad. Odpověděl, že dojedl tu polívku...

P.S. A netrpí tím jen chlapi, ale i králíci. Jen mě zrovna nenapadá nic vtipného k tématu, co tady o králíkovi napsat. Anebo si RADŠI nemůžu vzpomenout? Kdo ví …

Bobek

Novomanželé vypadají velmi mladě ...

Tato poznámka přes ICQ od nejmenovaného spolužáka, který si se zájmem prohlížel fotky ze sobotní svatby, nastartovala ještě jednu moji vzpomínku. Musím se s vámi o ni podělit.

Tedy - sobotní nevěsta, jak je všeobecně známo, vypadá velmi mladě. Bobek taky vypadá velmi mladě. V sobotu nevěsta vypadala trochu méně mladě, protože holt v těch šatech, nalíčená a tak vypadala prostě dospěleji.
Nicméně zatímco manželé s rodinou hodovali opodál (ve vedlejší vesnici), Bobek se seznamoval s novomanželovic kamarády. A jedna novomanželovic kamarádka uštědřila Bobkovi tvrdou ránu výrokem: "Fakt??!! Vy jste se Špuntem spolužačky? To by mě teda ani ve snu nenapadlo. Ty vypadáš MNOHEM mladší ...". Jak moc mladší, to už se Bobek radši neptal. Dokonce slečnu ušetřil i informace, že už je Bobek vdaný (hmm, zajímavé spojení). Nutno ještě podotknout, že tato slečna se neúčastnila obřadu, tudíž nikdy v životě neviděla nevěstu, kterak vypadá trochu méně mladě. O to větší to byla pro Bobka rána.

Bobek

Nalezená věc 205

Bob má jít dnes na squash. No trochu bláznivý nápad v tom vedru, ale kurt je klimatizovaný a taky to bylo domluvený předem, takže se nedalo tušit, že bude takový vedro.
Takže včera proběhlo hledání nezbytné pomůcky - squashové rakety. Na obvyklém místě nebyla, tak se hledalo všude možné po bytě, ale raketa nikde. Tak začlo vzpomínání... Zjistil jsem, že jsem byl naposled na squashi před 14 dny a toho dne jsem byl pouze tam a pak jel tramvají na nádraží a vlakem domů. Ztrátu v tramvaji jsem vyloučil. Připadalo tedy v úvahu zapomenutí ve vlaku (Brno-Letovice) nebo ve squashovém centru. Nakonec jsem si matně vzpomenul, že jsem si asi dal raketu ve vlaku na poličku nahoru. A už se to rýsovalo :-D Že bych ještě někdy našel raketu zapomenutou ve vlaku ČD jsem opravdu nedoufal. Zvláště, když dalším článkem v řetězu je instituce MMB, kam ČD předávají zapomenuté věci.
Světe div se, téměř vražedná kombinace ČDMMB zafungovala a raketa je už zase u mě.

Dnes budu mít složitější úkol - musím uhlídat dvě rakety - půjčil jsem si totiž jako náhradní Bobkovu a k tomu mám teď i tu svoji.
Tak mi držte palce, ať to zvládnu. V mém věku už to není přece jen tak lehké :-D

Detektivem snadno a rychle! Záhada vyřešena ještě rychleji :-(

Bobek se lehkým krokem blíží k hlavnímu vchodu do práce. Už už vytahuje klíče… když v tom… přede dveřmi leží DOPIS!!! Za zvuků dramatické hudby se Bobek pomalu sklání k zemi a zdvihá dopis ze země… je adresován kolegyni do práce a…je OTEVŘENÝ!!!... Přichází kolega a dává se s Bobkem do řeči. Bobek mu vylíčí celou situaci a pak oba několik vteřin vášnivě nad záhadou diskutují - porušil někdo listovní tajemství? Dá se prostrčit ruka do schránky na dveřích?... Následuje praktická zkouška… Muselo by to být dítě!!

Tohle všechno se odehrálo během několika nekonečných sekund. Pak teprve Bobek odemkl vchod a s dopisem v ruce (a záhadou v hlavě) vstoupil. Tímto okamžikem se záhada vyřešila, téměř okamžitě to Bobkovi došlo a ani nemuselo být nic vyřčeno… Za dveřmi totiž stála kolegyně, která přišla do práce o pár vteřin dřív. Ano, právě ta, které byl dopis adresován.
Taky vám to tak do sebe všechno zapadá? Ano – vytahovala klíče, dopis jí vypadl. Jak (s)prosté :D.

Bobek

Kdo myslíte, že s nimi teď bude bydlet?

V sobotu se králíci vydali na základě pozvánky na výlet do Újezdu u Černé Hory. Prý tam měla být svatba Bobkovy svědkyně. Jako vždy se náš plánovaný odjezd asi o dvacet minut protáhnul – ještě, že byl plánován s velkou rezervou (Bobek chtěl vidět přijíždět svatební kolonu). Takže nakonec to králíci stihli a dokonce tam byli i dřív než hlavní aktéři.

Ještě než popíšeme naše zážitky, vraťme se k teorii svateb. Ano, i tito novomanželé si museli projít určitou dávkou toho, že „tohle být musí“ a „bez toho to rozhodně nejde“. Bojovali statečně, leč jak je králíkům známo v určitých věcech nakonec podlehli… Naštěstí – Bobek se na cukroví těšil…

Co se týče akce samotné, tak ženichovi i nevěstě to velmi slušelo, kostel byl taky moc pěkný a obřad nebyl nudný. Spíš by se dalo říct, že místy byl dokonce vtipný (za nejzdařilejší vtip považujeme to, že si kněz nevšiml, zda se už políbili nebo ne). V místě, kde si na mši všichni gratulují, si Bobek myslel, že to nezvládne – jeho kamarádka, rovněž ateistka, mu prozradila, co řekla poprvé, když se ocitla tváří v tvář „pozdravení pokoje“. Jinak byl celý obřad pěkný, neselhala ani scénka s hroznou zelenou knihou Svatební obřady (i když polovina obřadu už byla podle nové, méně hrozně zelené), dokonce jsme se i na konec dozvěděli, kdo s nimi bude bydlet…
Takže všechno víme, vzali se, políbili, přežili… A hurá na gratulace (zdálo by se, že je to taková zasloužená odměna, ale často je to nekonečné a někdy je z toho i opar! Tím nechci říct, že by mi gratulace vadily, ale ten opar jo!). A koláčky, cukroví, guláš, ovoce, ping pong, volejbal, kubb, petanque, prasátko… Tolik stručně řečeno.
Případné dotazy možná zodpovíme, fotky (snad) dodáme.



Ještě nutné podotknout, že v rámci oslav se uskutečnil i fiktivní penaltový rozstřel téměř všech utkání ME. Včetně finále. Takže zatímco vy ještě žijete v nejistotách, MY už to víme :-).

Bobek

Ach jo!!!

Když dneska šel Bobek do práce, tak pršelo. Bylo pod mrakem a cca 18 stupňů, navíc hlásili bouřky od západu. Tak si Bobek vzal kalhoty…
A teď? V Brně je na slunku tak 50 stupňů a bouřky ho…, ho… zlatá rybko! Takže se Bobek pomalu odhodlává vydat do víru výhně, nákupy naplánované na dnešek asi zase zruší. Bude rád, když přežije cestu domů…

Prasata na silnici!!!

A je to tu zase,
na silnici prase!
Jedno velké - bachyně,
k tomu čtyři podsvině.
Šli se napít ke studánce,
možná hledaj kousek žvance.
My jsme radši stáli,
neboť jsme se báli,
bychom nebyli žvanec,
co sežere kanec.

Tato báseň není o řidičích, kteří soustavně porušují všechny možné dopravní předpisy, ale o praseti divokém rodu ženského, které se dnes těsně po deváté hodině večerní - ještě bylo světlo - pohybovalo, doprovázeno svými čtyřmi mláďaty, na silnici poblíž studánky Ptačí svatyně.
A králíci u toho samozřejmě nemohli chybět :-)
Takže pozor milé děti!