Králíci v národním

O proběhlém víkendu králíci zamířili do národního parku Podyjí. A spolu s nimi Pírko, Klíček, Čmelda, Čočka a malý (7 měsíců starý) Čočkočmelda.
Předpověd počasí slibovala sníh, náledí a podobné zimní radovánky. Nakonec se toto však nevyplnilo a užívali jsme si spíše jarních teplot a sluníčka.

Sobota 22. března 2008
První část soboty jsme strávili v rychlíku směrem na Plzeń, kterým jsme jeli do Okříšek. Není to sice nejkratší trasa a tzv. rychlík jede pomaleji než brněnská šalina, ale co se dá dělat. Aspoň člověk může pozorovat pobíhající srnky a zajíce.
V Okříškách někteří doplnili svoji hladinu kofeinu a jelo se dál. Tentokrát osobním vlakem Regionova do Šumné. Ta se nachází kousek od Vranovské přehrady a její jméno pochází z polského slova šumný a znamená "pěkný". Odtud jsme se vydali přes Švýcarské údolí k břehům Vranovské přehrady. Cestou jsme se stali svědky několika revolucí - nějaký oddíl hrál hru "na krále" a také jsme řešili různé záludnosti ze života prostitutek.

Okoukli jsem visuté dílo inženýrů - most přes Švýcarskou zátoku. A pochopili jsme jaký je rozdíl mezi mostem visutým a závěsným. Doufám, že to píšu dobře, protože jinak by se ukázalo, že jsem to vlastně vůbec nepochopil... A poté vyrazili na hráz přehrady. Tam se při větším pohybu chodců musí sesednout z koně. Ale my jsme dneska nechali koně doma, takže se nás toto opatření nijak nedotklo :-)

Následoval výhled na Vranovský zámek se známým Sálem předků. Zde vznikly trochu nejasnosti, zda je na zámku i Sál zadků a podle čeho se vlastně ty sály jmenují, ale nakonec se to nějak vyřešilo.
A nastal čas oběda. Usadili jsme se u krásného ohniště a pojedli. Mimochem, na tomto výletě jsme jedli téměř pořád, ale vůbec nám to nevadilo :-) Po obědě jsme vystoupali k obelisku nad Ledovými slujemi, odkud je skutečně krásný výhled na meandrující řeku Dyji. Cestou jsme probírali nejvhodnější křestní jména pro děti. Kdyby někdo potřeboval dvě neotřelá jména pro kluky, tak mám žhavý tip. Nejsem si jistej, zda nebudete muset na matrice trochu zaplatit, aby vám to schválili, ale ta jména stojí za to. Z pochopitelných důvodů je sem psát nebudu, aby mi nápad někdo nevyfoukl, že...

Čížov nás uvítal zbytkem železné opony, údajně jediným v Česku. Zamáčkli jsme slzu - skutečně, ten dnešní těžký život se se socialistickou idylkou skutečně nedá srovnávat - a vyrazili do návštěvnického centra Správy Národního parku Podyjí. Víte, jak souvisí množství komárů s rozděláváním ohně v jeskyni? Víte, jaké noční můry má Lutra lutra (vydra)? Nevíte? Tak tam běžte a uvidíte.
Ubytovali jsme se v Penzionu "U Marka" a vyrazili 150 metrů na večeři. Seděli a hodovali jsme a nastal čas k návratu do peřin. Překvapivě ani nedošlo na žádné deskové ani karetní hry.

Neděle 23. března 2008
Rozloučili jsme se s penzionem, jehož dvoru vévodí Krteček a vyrazili do Podmolí. Tam nás odvezl velmi laskavý pan majitel terénním autem, ve kterém normálně jezdí myši (Mitsubishi). Ne, že by skutečně jezdili, ale zpívá se to v jedném písničce. Cesta to byla příjemná, pohodlná, bezpečná a díky nepřítomnosti Policie ČR i levná. Tímto panu majiteli ještě jednou velmi děkujeme.

A šlo se na to. Na světoznámou vinici Šobes obklopenou řekou Dyjí. Dokonce tu probíhají také ochutnávky vína. Ale pozor - jen v letní turistické sezoně. Zase jsme se na chvíli vzdálili od Dyje a vyrazili na vřesoviště u Havraníků. Následovala vyhlídka Sealsfieldův kámen. Pan Charles Sealsfield, vlastním jménem Karl Anton Postl, se narodil v nedalekých Popicích. Později se stal spisovatelem a tato vyhlídka nad řekou Dyjí se stala jeho nejoblíbenější. Ano, vybral si dobře. Vyhlídka je to skutečně nádherná.

A pádili jsme do Znojma. Cestou spadlo pár kapek, do cesty se nám postavila (spíše položila) vrba, i mrtvá srnka nás zkusila zbrzdit, ale nic naplat. Do Znojma jsme zdárně dorazili a nasedli do vlaku směr Břeclav. V Hrušovanech nad Jevišovkou jsme přestoupili do dalšího vlaku, tentokrát již v proslulém systému IDS JMK. Ještě zbývalo vidět větrnou elektrárnu u Břežan, Moravský Krumlov, přejet po mostě, jehož předchůdcem býval Eiffelův most a mohli jsme v Brně šťasně vystoupit.

Králíkům se výlet do Podyjí líbil a spokojeně zalezli do klobouku.
Na fotky se můžete povídat na známé adrese.

Bob