To máme mládež!

Jak již bylo avizováno, jeli králíci v neděli večer šalinou. Seděli vzadu a za ně si stoupla trojice mládežníků – dva kluci a jedna holka. Jeden tak trochu křenil a neříkal nic moc, no co se dá dělat. Zbývající dva ale neustále mleli (asi ve snaze se navzájem okouzlit). Mládežník se taktéž houpal na tyčích nedbaje pokynů sličné děvy „nekopej pořád pána do nohy“ – chuděra asi nepozná králíka od pána. Anebo je úroveň přírodopisu na školách nevalná.
Co se týče konverzace, tak nejzajímavější byla pasáž o „testu důvěry“. Test důvěry je milí zlatí totiž tohle – někde na fesťáku je potřeba potkat babu, tu ukecat, že má podstoupit test důvěry a přinutit ji, aby si lehla na záda a zavřela oči; pak ji, vole, necháš chvíli vyšťavit… 90 % si vole myslí, že je budeš líbat anebo vošahávat a 10 %, že jim vrazíš;… a ty jim pak dáš normálka jen pusu na tvář… když sem to testoval s tou poslední vole, tak ta mi na to řekla: „ A to je jako všechno, jo?“…

Při této historce si Bobek vzpomněl, jak když byl malý dělali ve skautu nástěnky (když byl velký, tak je dělali taky, ale mnohem míň často – ty dnešní děti ani neví, co mají…). Jako normálka každá družina svoji. A jednou jsme měli za úkol odposlechnout nějakou konverzaci v MHD a pak se nejzajímavější historky objevily na naší nástěnce.
Sice se cizí hovory poslouchat nemají, ale kdyby se přece jenom doneslo k vašim uším něco obzvláště zajímavého, dejte vědět. Budeme se těšit.

Bobek