Francie 2008: Zpátky na stromy

8. den - pátek 25. 7. 2008
Osmého dne se z králíků staly opice a poloopice. A ty se vrátily zpátky na stromy. Stalo se tak v lanovém centru v Mont Dore.
Nejprve jsem byli ale řádně francouzsko-anglicky proškoleni a spolu s námi i rodinka řádně rezavých Britů. Poté, co bylo shledáno, že máme šanci přežít, jsme byli vypuštěni do nástrah vysokého lesa. V lanovém centru jsou trasy různých obtížností. Nám pro začátek stačily ty lehké a středně těžké. Velmi těžké jsme si nechali na jindy. Zajímavé určitě je, že je tam i speciální pouze lanovková (skluzavková) trasa. Jenom jedete a jedete :-)


Dopoledne uběhlo jako nic, a tak jsme se odpoledne rozjeli na jih po dálnici A 75. Předtím jsme se ještě koukli na jezero Lac Pavin, které je až 92 metrů hluboké. Nachází se v kráteru sopky. Sopka vybuchla před pouhými 6 tisíci lety a jednalo se o poslední výbuch vulkánu v metropolitní Francii. Autostráda A 75 probíhá v docela slušné výšce - prochází například průsmykem Col des Issartets ve výšce 1121 metrů nad mořem. V dlouhých stoupáních naše rychlost trochu klesala (tedy spíše hodně klesala), ale dřív než zapadlo slunko, byli jsme v Millau. Cestou jsme ještě koukli na viadukt pana Eiffela u St. Flour.

Ubytovali jsme se v kempu u řeky Tarn. Paní na recepci říkala, že ještě nikdy neměla v kempu Čechy. Věřil bych jí. Jako jedna z mála věděla, že již pár let Československo formálně neexistuje. Kemp se zdál na první pohled moc pěkný. Situace se ovšem radikálně změnila s příchodem tmy. Skatepark na druhé strany řeky ožil a hudební systémy jely na plné otáčky. A také se dal do práce místní zloděj. Ježek! Setřásl Bobkovo tričko, které se sušilo, z keře a hodlal jej odnést. Naneštěští pro něj si vybral velmi špatnou chvíli a byl přistižen a vyfocen. Tričko mu bylo, v souladu s francouzskými i českými zákony, samozřejmě odebráno a byl odeslán k soudu. Skatepark se asi v 3:30 odebral k spánku a my také.

Více fotek

Francie 2008: V kraji sopek

4. den - pondělí 21. 7. 2008
Naše další cesta vedla do samého nitra Francouzského středohoří. Ještě předtím jsme se však zastavili v dějepiscům tak dobře známém městě Vichy. Ano, je to bývalé sídlo profašistické kolaborantské vlády v letech 1940-1944. Samozřejmě je to i značka kosmetiky a také proslulé lázně.

Netrvalo to dlouho a poprvé jsme spatřili tyčící se sopečné kužele pohoří Chaines des Puys. Zastavili jsme v městečku Riom, které je postaveno z černého sopečného kamene. Městečko je to moc pěkné a nejlepší výhled je z místní věže. A už frčíme směr Clermont-Ferrand. Toto město vzniklé sloučením Clermontu a Montferrandu je správním centrem celého regionu a největším městem široko daleko. Také je to hlavní základna pneumatikářské firmy Michelin. I když už ne tak docela. I toto průmyslové odvětví prošlo horšími časy a mnoho lidí se muselo překvalifikovat. I naše auto má gumy Michelin. Čekali jsme nějaký bonus - třeba zimní pneumatiky zdarma, ale asi si toho nikdo nevšimnul...


Na město dohlíží Puy de Dome - obrovský stratovulkán, který je jasným turistickým cílem. Cesta na něj však musela ještě počkat.
Vyzkoušeli jsme také místní šalinu. Ta má jenom jednu kolej, ale pak má nějaká přidavná kolečka. No něco jak když malý děti jezdí na kole :-). Ubytovali jsme se v kempu ve vesničce Orcines, kde jsme opět zjistili, že jsme z Československa, a šli spát.

5. den - úterý 22. 7. 2008
Sopečný výlet. Všudepřítomná láva. Nejvíce navštívených sopek v jednom dnu za celý náš život :-) Nejvíce spatřených kráterů (na Měsíci jsme skutečně ještě nebyli). Vyrazili jsme poměrně ráno autem do sedla Col de Ceyssat a odtud vyrazili na strmý výstup na vrchol Puy de Dome. Výstup je to poměrně strmý, ale ne příliš dlouhý (necelá hodinka), takže je to taková příjemná procházka :-) Nutno dodat, že většina místních se na vrchol vyveze autobusem nebo autem...

Za extrémně příhodného počasí je z vrcholu vidět Mont Blanc. My jsme ho teda neviděli, ale tušíme skoro přesně, kde byl :-) Vrchol neustále oblétávají paraglidisti - je na ně pěkný pohled. Pak jsme se potulovali po dalších sopkách - Puy Pariou, Puy des Goules - až do večera. Cestou jsme se také stavili u jeskyně Grotte Sarcoui.

6. den - středa 23. 7. 2008
Z Orcines jsme vyrazili do Clermont-Ferrandu a poté pokračovali po neplacené dálnici A 75 do Issoire. Tam nám došly baterky ve foťáku a další nebyly nabité (oproti předpokladu). Zachránila nás sýrárna v St. Nectaire - Farge, kde vyrábí proslulý sýr. Tam jsme mrkli na místní sklepy, kde zrají sýry. Prohlídku jsme zvolili v angličtině, což nebylo nejšťastnější řešení. Opravdu jsme příliš nerozuměli z důvodu podivné "anglické" výslovnosti. Takže příště již žádné experimenty. V okolí je také několik dolmenů (dolmen = kamenný stůl) a menhirů (menhir = dlouhý kámen). K přespání jsme se přesunuli do kempu Plage Verte v Mont Dore s nádherným výhledem na okolní hory.


7. den - čtvrtek 24. 7. 2008
Celý tento den králíci poskakovali po horách. Udělali jsme si krásný okružní výlet v okolí Mont Dore s výstupem na nejvyšší horu Francouzského středohoří: Le Salon du Capucin - Puy de Cliergue - Puy Redon - Puy de Sancy (1886 m) - Puy Ferrand - Puy de Cacadogne - Roc de Cuzeau. Z Puy de Sancy je za dobré viditelnosti vidět až jedna sedmina Francie. S výjimkou tohoto vrcholku a dalších několika míst také nepotkáte v pohoří moc turistů, takže je to docela příjemný výlet.

Naopak jsme zahlédli dva kamzíky naživo a jednoho v dalekoholedu vášnivého fotografa. Dopoledne nám také dělaly společnost 3 stíhačky, provádějící nad pohořím zřejmě nějaké cvičení. Odpoledne jsme sestoupili kolem velkého vodopádu (vodá padá z výšky 32 metrů) do městečka Mont Dore. Ani někteří vydavatelé pohledů ještě nepostřehli, že už Československo pár let není. No, možná doprodávají staré zásoby... Před návratem do kempu jsme si trochu zašli a mrkli se do lanového centra, které dalšího dne navštívíme.

Odkaz na fotografie

Kriminalita vzkvétá… i v Dead City!

Naše město má městskou policii, tedy kdybychom to měli vyčíslit, tak celkem čtyři strážníky a jedno auto. Strážníci se docela činí, pro občany nejsou tak anonymní jako třeba v Brně a ani občané pro strážníky nejsou neznámí. Policie velmi dobře zná kriminální živly adamovského podsvětí, stejně jako neposlušné děti, zlatou mládež či toulavé psy. I přes to všechno ale kriminalita v Adamově vzkvétá – posuďte sami dle vybraných srpnových událostí:

V odpoledních hodinách při pochůzkové činnosti byl strážníky MP přistižen mladý muž, který si v čekárně MHD na ulici Opletalova opakovaně odplivnul na zem. Strážníci mladého muže na toto chování upozornili a následně uložili blokovou pokutu. Mladý muž se dopustil přestupku dle § 47, písm. d) zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích.

V odpoledních hodinách vyrazil mladý muž z Adamova nakupovat bez peněz do potravin na Smetanově nám. Mladý muž si v potravinách vybral dle chutě bagetu, kterou si schoval pod bundu. Toto jednání zaregistrovala pracovnice potravin, která ihned vyrozuměla strážníky MP. Mladý muž po spatření strážníků MP u východu z potravin bagetu z bundy vyndal. Bageta byla předána pracovnici potravin a mladý muž od strážníků ,,vyfasoval“ za tento nákup blokovou pokutu.
(úryvky jsou z Adamovského zpravodaje na září 2008)

Takhle králíky měsíc co měsíc pobaví zprávy ze svodky Městské policie Adamov. Naši strážníci se asi drží hesla: „O smutných věcech jen vesele!“ (parafráze na „o mrtvých jen v dobrém“?) a my jim za to děkujeme.

Svědkování 2008

Před dvěma lety se králíci rozhodli, že budou jako oficiálně svoji. A někteří jim to dokonce byli ochotní dosvědčit, což je záslužné. No a protože králíci si svých svědků opravdu váží, rozhodli se každý rok uspořádat s nimi nějakou akci. Prostě se vždycky rok počká, uvidí se, jestli to jako furt klape a když jo, tak to oslavíme.

Včera jsme se mohli sejít na základě toho, že svědci jsou svědky našeho zatím spokojeného manželství. Uspořádali jsme v Adamově takové malé tenisové ČR OPEN. Po prvotním rozehrávání a oťukávání soupeřů jsme se tak rozjeli, že se nám pak ani nechtělo domů. Marta skoro celou dobu horlivě povzbuzovala, ale rodičům to stejně nepomohlo, protože nejlepším hráčem byl vyhlášen Bob - ještěže tenhle blog píšou králíci, jinak by se to svět ani nedozvěděl :-)

Svědci ještě nakonec obdrželi drobný dárek – dobrý na nervy – tak snad to s námi do dalšího výročí úspěšně přečkají :-)

Pár tenisových pravidel pro fajnšmekry:
- při čtyřhře může stát partner přijímajícího a partner podávajícího kdekoliv na své straně kurtu (takže nemusí stát na druhé straně než jeho spoluhráč, jak jsme včera hráli)
- začíná se vždy podávat nejdřív z pravé strany (takže není možnost volby)
- v případě, že míč zasáhne nad kurtem letícího ptáka, tak se hraje nový míč (to fakt v pravidlech je, to si nevymýšlíme)

Opět v Graselově kraji

První zářijový víkend jsme strávili ve Stálkově, v oblíbeném to místě Johana Georga Grasela.
Je tomu již mnoho let, co je grázl po smrti, a tak to byl takový oddechový víkend.


Trochu jsme se prošli po okolí, zkontrolovali známá místa i kouty, kde jsme již dlouho nebyli - třeba Maříž. Prošli jsme také přes zaniklou vesničku Leštnice a málem předešli funící cyklisty při výjezdu k česko-moravsko-(dolno)rakouskému trojmezí. Ve Slavonicích bylo až nezvykle mrtvo (ve srovnání s prázdninami), ale nám to nevadilo.


Hráli jsme taky pétanque, Carcassonne a dobývali řopík nedaleko Kláštera. Fotky nejen z této unikátní bojové operace můžete shlédnout na známém místě - v králiči fotogalerii.


Jak jsme v neděli večer doma zalehli do postýlky, pardon do klobouku, tak začalo krásně a hustě pršet. Byl to pohodový víkend.

Bob v lomu

Ne, že bych byl už tak starý a pod tíhou let se lámal. To zatím ne!
V sobotu jsem se byl podívat v lomu na vápenec v Mokré.


Průvodce nám dělal Josef Pavelka (RNDr.), který nás seznámil s provozem lomu a s nějakými geologickými záležitostmi. V návštěvnické skupině totiž bylo několik vášnivých geologů. Jejich poznávacím znamením bylo kladívko a zásobník (nejčastěji kabela) na kameny. Kdo tam půjdete příště, tak už asi tohoto průvodce nepotkáte. Je už v důchodovém věku (nebo na jeho hraně) a jak říkal, takoví lidé jsou pro firmu nezvladatelní :-) Celkově v lomu pracuje asi 25 lidí, kteří se střídají ve dvou směnách.


Lom přitahuje experty všecho druhu. Od specialistů přes geologii, paleontologii, přes botaniky až po speleologii. Nejrůznější kapacity se tam střídají jako na běžícím pásu (např. prof. Rudolf Musil). Brněnští vědci prý provoz lomu schvalují, ale myslí si, že je potřeba řádně bádat; ti, co to mají dále, jsou spíše opačného názoru :-)


Byl víkendový den, ale v lomu se trochu pracovalo. I přesto jsme ale za bílého dne spatřili srnky (dvě) a zajíce (jednoho). V lomu je zkrátka živo. Ročně se tam vytěží téměř 2 miliony tun a ten "malý" náklaďáček uveze asi 50 tun. Sami si spočítejte kolikrát musí jet a kolik ho stojí palivo, jestliže 1 litr stojí...

Více fotek

Bob

Team na Zelňáku

Včera byli králíci na Zelňáku. Hrála tam slovenská skupina Team.
Kapelu jsme nefotili, místo toho jsme ale zachytili pěknou řádku hajzlů.


Omluvte sníženou kvalitu fotky. Jak jste si jistě všimli, byl tam zákaz zastavení, a tak nebylo úplně jednoduché ty hajzly vyfotit.