Osmého dne se z králíků staly opice a poloopice. A ty se vrátily zpátky na stromy. Stalo se tak v lanovém centru v Mont Dore.
Nejprve jsem byli ale řádně francouzsko-anglicky proškoleni a spolu s námi i rodinka řádně rezavých Britů. Poté, co bylo shledáno, že máme šanci přežít, jsme byli vypuštěni do nástrah vysokého lesa. V lanovém centru jsou trasy různých obtížností. Nám pro začátek stačily ty lehké a středně těžké. Velmi těžké jsme si nechali na jindy. Zajímavé určitě je, že je tam i speciální pouze lanovková (skluzavková) trasa. Jenom jedete a jedete :-)
Dopoledne uběhlo jako nic, a tak jsme se odpoledne rozjeli na jih po dálnici A 75. Předtím jsme se ještě koukli na jezero Lac Pavin, které je až 92 metrů hluboké. Nachází se v kráteru sopky. Sopka vybuchla před pouhými 6 tisíci lety a jednalo se o poslední výbuch vulkánu v metropolitní Francii. Autostráda A 75 probíhá v docela slušné výšce - prochází například průsmykem Col des Issartets ve výšce 1121 metrů nad mořem. V dlouhých stoupáních naše rychlost trochu klesala (tedy spíše hodně klesala), ale dřív než zapadlo slunko, byli jsme v Millau. Cestou jsme ještě koukli na viadukt pana Eiffela u St. Flour.
Ubytovali jsme se v kempu u řeky Tarn. Paní na recepci říkala, že ještě nikdy neměla v kempu Čechy. Věřil bych jí. Jako jedna z mála věděla, že již pár let Československo formálně neexistuje. Kemp se zdál na první pohled moc pěkný. Situace se ovšem radikálně změnila s příchodem tmy. Skatepark na druhé strany řeky ožil a hudební systémy jely na plné otáčky. A také se dal do práce místní zloděj. Ježek! Setřásl Bobkovo tričko, které se sušilo, z keře a hodlal jej odnést. Naneštěští pro něj si vybral velmi špatnou chvíli a byl přistižen a vyfocen. Tričko mu bylo, v souladu s francouzskými i českými zákony, samozřejmě odebráno a byl odeslán k soudu. Skatepark se asi v 3:30 odebral k spánku a my také.
Více fotek
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat