Naše další cesta vedla do samého nitra Francouzského středohoří. Ještě předtím jsme se však zastavili v dějepiscům tak dobře známém městě Vichy. Ano, je to bývalé sídlo profašistické kolaborantské vlády v letech 1940-1944. Samozřejmě je to i značka kosmetiky a také proslulé lázně.
Netrvalo to dlouho a poprvé jsme spatřili tyčící se sopečné kužele pohoří Chaines des Puys. Zastavili jsme v městečku Riom, které je postaveno z černého sopečného kamene. Městečko je to moc pěkné a nejlepší výhled je z místní věže. A už frčíme směr Clermont-Ferrand. Toto město vzniklé sloučením Clermontu a Montferrandu je správním centrem celého regionu a největším městem široko daleko. Také je to hlavní základna pneumatikářské firmy Michelin. I když už ne tak docela. I toto průmyslové odvětví prošlo horšími časy a mnoho lidí se muselo překvalifikovat. I naše auto má gumy Michelin. Čekali jsme nějaký bonus - třeba zimní pneumatiky zdarma, ale asi si toho nikdo nevšimnul...
Na město dohlíží Puy de Dome - obrovský stratovulkán, který je jasným turistickým cílem. Cesta na něj však musela ještě počkat.
Vyzkoušeli jsme také místní šalinu. Ta má jenom jednu kolej, ale pak má nějaká přidavná kolečka. No něco jak když malý děti jezdí na kole :-). Ubytovali jsme se v kempu ve vesničce Orcines, kde jsme opět zjistili, že jsme z Československa, a šli spát.
5. den - úterý 22. 7. 2008
Sopečný výlet. Všudepřítomná láva. Nejvíce navštívených sopek v jednom dnu za celý náš život :-) Nejvíce spatřených kráterů (na Měsíci jsme skutečně ještě nebyli). Vyrazili jsme poměrně ráno autem do sedla Col de Ceyssat a odtud vyrazili na strmý výstup na vrchol Puy de Dome. Výstup je to poměrně strmý, ale ne příliš dlouhý (necelá hodinka), takže je to taková příjemná procházka :-) Nutno dodat, že většina místních se na vrchol vyveze autobusem nebo autem...
Za extrémně příhodného počasí je z vrcholu vidět Mont Blanc. My jsme ho teda neviděli, ale tušíme skoro přesně, kde byl :-) Vrchol neustále oblétávají paraglidisti - je na ně pěkný pohled. Pak jsme se potulovali po dalších sopkách - Puy Pariou, Puy des Goules - až do večera. Cestou jsme se také stavili u jeskyně Grotte Sarcoui.
6. den - středa 23. 7. 2008
Z Orcines jsme vyrazili do Clermont-Ferrandu a poté pokračovali po neplacené dálnici A 75 do Issoire. Tam nám došly baterky ve foťáku a další nebyly nabité (oproti předpokladu). Zachránila nás sýrárna v St. Nectaire - Farge, kde vyrábí proslulý sýr. Tam jsme mrkli na místní sklepy, kde zrají sýry. Prohlídku jsme zvolili v angličtině, což nebylo nejšťastnější řešení. Opravdu jsme příliš nerozuměli z důvodu podivné "anglické" výslovnosti. Takže příště již žádné experimenty. V okolí je také několik dolmenů (dolmen = kamenný stůl) a menhirů (menhir = dlouhý kámen). K přespání jsme se přesunuli do kempu Plage Verte v Mont Dore s nádherným výhledem na okolní hory.
7. den - čtvrtek 24. 7. 2008
Celý tento den králíci poskakovali po horách. Udělali jsme si krásný okružní výlet v okolí Mont Dore s výstupem na nejvyšší horu Francouzského středohoří: Le Salon du Capucin - Puy de Cliergue - Puy Redon - Puy de Sancy (1886 m) - Puy Ferrand - Puy de Cacadogne - Roc de Cuzeau. Z Puy de Sancy je za dobré viditelnosti vidět až jedna sedmina Francie. S výjimkou tohoto vrcholku a dalších několika míst také nepotkáte v pohoří moc turistů, takže je to docela příjemný výlet.
Naopak jsme zahlédli dva kamzíky naživo a jednoho v dalekoholedu vášnivého fotografa. Dopoledne nám také dělaly společnost 3 stíhačky, provádějící nad pohořím zřejmě nějaké cvičení. Odpoledne jsme sestoupili kolem velkého vodopádu (vodá padá z výšky 32 metrů) do městečka Mont Dore. Ani někteří vydavatelé pohledů ještě nepostřehli, že už Československo pár let není. No, možná doprodávají staré zásoby... Před návratem do kempu jsme si trochu zašli a mrkli se do lanového centra, které dalšího dne navštívíme.
Odkaz na fotografie
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat