Rychlovýlet

Bobek by se s vámi rád podělil o to, jak pěkný byl nedělní rychlovýlet. V půlce týdne přišel e-mail, že by v neděli mohl být výlet. Jako taková dámská jízda neboli babinec. Bobek ale nemohl celý den, tak musel klást podmínky, že by jako výlet mohl začínat v Adamově :-)...
A vzhledem k tomu, že se nepřihlásilo moc účastníků, tak se ti zbývající účastníci přizpůsobili (ještěže tak, nakonec Bobek zvýšil účast o hodně procent). Taky ještě bylo v plánu jít za Tomkou do Řícmanic, což je z Adamova na hod kamenem.

Sešly jsme se tedy v neděli v pozdním dopoledni v Adamově ve složení dvě ženy, jedno dítě, jeden králík a jeden kočárek (vyjma kočárku všichni rodu ženského, takže správná dámská jízda - díky kočárku vlastně i "jízda" se vším všudy). Vydali jsme se do Babic, tedy do kopce - ale od nás je do kopce všude, takže se to dalo čekat. Bylo krásně, prý poslední hezký podzimní víkend. Tak jsme si to užívaly.
V Babicích se Bobek odpojil a jel do Brna na oslavu narozenin. Jaká byla druhá polovina výletu vám tedy nepoví, a tak se musíte zeptat těch, které tam byly - třeba Marty :-).

Francie 2008: Od A do Z

Jak jsme vás již informovali, nejdelší část letošního léta strávili králíci ve Francii. Těch článečků bylo docela dost. Abyste v tom neměli úplnej zmatek, tak tady je shrnutí.

Upoutávka: Nezmokli jsem už jsme tu

1.-3. den: Cesta tam a vodopády

4.-7. den: V kraji sopek


8. den: Zpátky na stromy

9. den: Nahoře i dole

10.-11. den: Z hradeb rovnou k moři

12.-13. den: Živý šneky nejíme!

14. den: Koně, býci a sůl

15. den: Vstávat a cvičit!

16.-17. den: Vysoko nad městem a pak domů

Celkem králičí duo urazilo v autě 4574 km.
Během celé cesty jsme úplně nepochopili, zda se má ve Francii svítit ve dne, nebo nemá. Některá auta (a byla jich výrazná menšina) svítila. No, na netu psali něco, že svícení je doporučené, ale asi to doporučení nebere nikdo moc vážně.

Francie 2008: Vysoko nad městem a pak domů

16. den - sobota 2. 8. 2008
Poslední plnotučný den ve Francii. Z velké části jsme se již však věnovali přesouvání severovýchodním směrem, aby nám toho na neděli nezůstalo tolik. Dopoledne jsme projížděli Francouzským středohořím až do Le-Puy-en-Velay (přes Aubenas).


Tam jsme vystoupali na kopeček nad městem, kde stojí románská katedrála Notre-Dame. A nedaleko také červená kovová socha Madony s dítětem. Jejím vnitřkem je možné vystoupat vzhůru a rozhlédnout se po městě a jeho okolí. Socha byla zhotovena roku 1860 z více než 200 děl ukořistěných během krymské války. Zajímavé je také jistě to, že v tomto městě začíná slavná pouť do Santiago de Compostela.

Přespali jsme v kempu v Chilly le Vignoble - kousek před Lons le Saunier - městem s továrnou na sýr "Veselá kráva".

17. den - neděle 3. 8. 2008
Ráno jsme se zabalili a v 8:50 vyrazili směr domů. Něco po dvanácté jsme opustili Francii a napojili se na německou dálnici. Tam však nás postup značně zpomalil, protože severo-jižní směr byl dost ucpán. Příčinou byla, kromě davů navrátilců z dovolené, také srážka dvou maníků v mercedesech, která značně omezila průjezdnost dálnice A5. Naštěstí jsme ve 14:50 odbočili na dálnici A6 a tam už to zase valilo. Teprve tady (u Heilbronnu) jsme potkali první auto s českou značkou.


A protože cesta ubíhala pěkně, tak jsme se rozhodli zrušit zamýšlenou pondělní návštěvu Karlštejna - to si necháme na jindy - a rozhodli se ještě dnes dojet domů. Do Prahy jsme dorazili navečer. V hlavním to městě jsme zastavili u benzinky. Bylo tam rušno. Potkani se tam proháněli z keře do keře a nebáli se i na delší přeběhy mezi jednotlivými porosty. Pak už jen jízda po dálnici dálnic do Brna. Domů jsme dorazili ve 22:30.

Fotky

Francie 2008: Vstávat a cvičit!

15. den - pátek 1. 8. 2008
Vstávat a cvičit!
A próč? Protože aréna čeká. A v ní spousta gladiátorů.
Komu by se chtělo zrána vstávat a cvičit? Nám ano, zvlášt když víme, že nemusíme potom do práce :-)


Takže jsme ráno vstali, pak si zacvičili, abychom si ukrátili čekání na bazén. Čekala nás chlouba antického stavitelství - Pont du Gard - aquadukt, který přiváděl vodu do města Nîmes.

Následoval přesun do Nîmes. V aréně nás nepřivítali lvi, ale dělníci stavějící pódium na vystoupení. Zkrátka i takováto aréna si potřebuje na sebe nějak vydělat a pořádání kulturních akcí je jednou z možností. Aréna ale i tak stála za návštěvu. V přízemí bylo také malé muzeíčko o gladiátorech a býčích zápasech, které se tam dodnes konají. Na městě je dále zajímavé, že má ve znaku krokodýla. Také jsme si ujasnili původ látky denim. Znamená to "z Nîmes". Takže každému je pak jasné, že se nejedná o žádný Manchester. Více o Nîmes.


K večeru jsme se dosunuli do kempu za Alès. Tam na nás již opět čekalo krásné travnaté místo na postavení stanu a kočka, co somrovala jídlo. A také francouzské duo "Eva a Vašek" a jejich hudební produkce.

Všechny fotky

Francie 2008: Koně, býci a sůl

14. den - čtvrtek 31. 7. 2008
Dopoledne jsme si zaplavali v bazénu v kempu v Lansargues a vyrazili dále.
Naším dnešním cílem byla sůl, býci, koně a další zvířata, kterými se to v oblasti Camargue jenom hemží.

První zastávka byla v pevnosti Aigues Mortes (mrtvé vody). Dnes je to malé příjemné městečko s opevněnou historickou částí, v jehož okolí se získává sůl z moře.

Hlavním cílem dne bylo městečko Saintes Maries de la Mer. Odtam jsme se vydali na vyjížďku lodí. Nejprve po moři a pak od ústí Malé Rhôny proti jejímu proudu. Cestou jsme mohli vidět býky, koně, racky, volavky. Býci a koně žijou spolu v jednom stádu. Šéfem stáda je prý kůň, protože je chytřejší. Zajímavým zážitkem byl také přejezd ze sladké vody do slané. Kromě toho, že je tam krásně vidět jiná barva vody, tak jsou tam také mnohem větší a zábavnější vlny.


V podvečer jsme se ubytovali u obce Graveson a vyrazili na večerní prohlídku Avignonu. V Avignonu byl stále ještě divadelní festival, a tak město bylo narváno k prasknutí. Proslulý most jsme však spatřili, rovněž tak Papežský palác. Na druhou stranu to mělo výhodu - na náměstích a ulicích byla k vidění spousta divadelních a hudebních představení. Prostě město žilo.


Fotogalerie

Francie 2008: Živý šneky nejíme!

A tudíž si je ani nekupujeme. Ale pěkně popořádku...

12. den - úterý 29. 7. 2008
Ráno jsme opustili kemp v Capestangu a zamířili do Béziers. Město, jehož střed se tyčí nad řekou Orb, je jedním z center okcitánštiny ve Francii.


Vzhled města je dost jižanský. Aspoň tak nějak si to představujeme, protože víc na jihu jsme nikdy moc nebyli :-)

V místní tržnici nás zaujali živí šneci, ústřice a další podobné laskominy. My to ale nejíme, tak nebylo zas tak těžké odolat. Místo toho jsme si raděj koupili nějaké dobré ovoce. Živí šneci se prodávali normálně v síťce jako česnek. Však se klidně mrkněte ve fotogalerii.

Přes město prochází již dříve zmiňovaný Canal du Midi. Před staviteli tu ovšem vyvstala zapeklitá situace. Kanál musí překřížit řeku Orb. Takže došlo na stavbu vodního mostu. A ne ledajakého.

Po zajímavé cestě způsobené "kvalitním" dopravním značením jsme se dostali do velmi zachovalého renesančního města Pézenas. Molière to tam miloval. Také je tam pěkně dochovalá židovská čtvrť. A pak už jsme upalovali co nám běhy stačily k moři. Jeli jsme na mys Cap d´Agde. Ke skoku ze skály do moře jsme se neodvážili, a tak nezbývalo než popojet do klidnějších vod kolem Sète do Frontignanu.



13. den - středa 30. 7. 2008
Noc jsme strávili v kempu ve Frontignanu. Získali jsme jedno z dvou posledních míst a nutno říci, že tomu odpovídala i jeho lokalizace. Ale bylo to na jednu noc, tak co. Navíc to bylo ještě doprovázeno hudební produkcí z nedalekého baru - takže vlastně takový koncertík zadarmo :-) No, i zadarmo dost drahý...


Vyrazili jsme do Montpellier, hlavního města regionu Languedoc-Rousillon. Na procházení se městem bylo ale moc horko, tak jsme to zkrátili a směřovali k vodě v Palavas-les-Flots. Koupali jsme se, skákali do vody jako fotbaloví brankáři a dvakrát pronikli do těžce hlídaného kempu, kam se smělo jen s páskem na ruce. Na potřetí nás už ochranka zastavila, ale zdatně jsme jí unikli :-)
Přespali jsme v kempu v Lansargues. Naši sousedé - borečci tak kolem dvaceti - začali hned po příjezdu debatovat a v mobilu vyhledávat, co to asi bude za zemi to "CZ". Kostarika? (Costa Rica), Korea? (Corée). Poradili jsme jim. Česko se totiž ve francouzštině píše s "T" na začátku (Tchéquie).



Více fotek z 12. a 13. dne

Francie 2008: Z hradeb rovnou k moři

10. den - neděle 27. 7. 2008
Ráno jsme vyrazili směrem k městu Carcassonne. Chtěli jsme tam být mezi prvními, abychom obsadili co nejvíce cest, měst a luk a při troše štěstí i nějaký ten klášter. Poznámka číslo 1 pro nehráče deskových her: Předchozí větu neřešte, to nemůžete pochopit. A skutečně, povedlo se.

Opevněné město nás přivítalo ještě ne příliš zahlceno turisty. I když bylo jasně znát, že se jedná o památku, kam se skutečně "musí". To potvrdilo i potkání prvních Čechů během celé naší cesty. Po projití téměř všemi malebnými křivolakými uličkami a shlédnutí velkého množství opevněných věží, nastal čas k přesunu do "nového" města Carcassonne.


Na závěr naší návštěvy jsme ještě obdrželi kartičku, která nám přináší v každé hře hry Carcassonne bonus 50 bodů. Kartičku lze používat opakovaně. Poznámka číslo 2 pro hráče deskových her: Pokud tomu věříte, tak jsme rádi a moc rádi si s váma zahrajeme :-) Mimochodem, kdybyste chtěli koupit hru Carcassonne přímo v Carcassonne, tak myslím, že teda moc nepochodíte. My jsme potkali akorát nějakou dřevěnou stavebnici, ale tu "klasickou" hru fakt ne.

A pak už jsme uháněli k moři. Cestou jsme potkali opět Canal du Midi a vláček téžéváček (TGV). Chtěli jsme si také nakoupit, ale byla neděle a ukázalo se, že cedule 7/7 (otevřeno 7 dní ze sedmi, tzn. každý den) o prázdninách tak asi úplně neplatí.

Pro koupání jsme zvolili letovisko St. Pierre-sur-Mer. Moře bylo krásně teplé a písek až příliš. Ale na zahrabávání se osvědčil. Večer jsme se vrátili zase do Capestangu.

11. den - pondělí 28. 7. 2008
Dopoledne jsme se jeli podívat do továrny na zpracování oliv. Nejdříve to vypadalo, že tam budeme sami, ale pak naštěstí dorazili i další zájemci o prohlídku. Hlavní olivová sezóna je na podzim, takže výklad byl spíše stručný a teoretický. Ale jinak olivy, co tam měly, byly fakt pěkný a dobrý.

Pak jsme se přesunuli do Narbonne. Chtěli jsme tam zaparkovat a podívat se trochu po centru. Tento nápad se nám však nepodařilo zrealizovat. Myslím, že radní v Narbonne budou muset některé památky trochu vybourat a postavit více silnic a parkovišť. Jinak není další rozvoj města možný. Poznámka číslo 3: To bylo samozřejmě myšleno ironicky.


Do pohody jsme se dostali na prohlídce čokoládovny v celkem hnusné industriální čtvrti. A pak už jsme uháněli zase k moři. Dnes do Narbonne-Plage. Konečně byly pořádné vlny na dovádění. Tedy pořádně velké na naše středoevropské poměry. Ale pobřežní hlídce se to moc nelíbilo, tak vyvěsili červenou vlajku a bylo po zábavě.

Fotogalerie