Polární výprava: Z jihu na sever

V neděli 28. 6. 2009 zahajujeme naše švédské putování. Už víme, kde se schovávají havrani přes léto. Taky vidíme první dopravní značku "Pozor, divočák" a "Pozor, sob". Chvíli se projdeme jihošvédským městečkem Ystad, nakoukneme do zámku v Kalmaru a míříme na ostrov Öland, který je s pevninou spojen silničním mostem. Je to obydlená zemědělská krajina, plná větrných mlýnů. Protože je vedro (kolem 30 stupňů), volíme koupání v Baltském moři. Pak se osprchujeme na pláži ve sprše pro hosty a jedeme na krátkou obhlídku mlýnů. Je jich tu fakt mnoho. A nejrůznější. Malé, velké, dřevěné, kamenné, holandského typu, jiného typu :-) Spíme už kousek před Stockholmem.

Následujícího dne, v pondělí 29. 6. 2009, nás čeká Stockholm. Projedeme kolem Kungens Kurva (ne, nebojte, nejedná se o králův sexuální objekt) a jsme tam.

Ve Stockholmu je krásně. Skoro by se chtělo říct, že až moc teplo. Nejprve hrajeme velmi zábavnou hru na zaparkování. Na příjezdových trasách je docela rozkopáno a rušno (je pondělí ráno), takže Stockholm skutečně připomíná Benátky severu, zejména tím, že na silnici je ta pravá Itálie. Nakonec někde zaparkujeme, ale tím zábava nekončí. Žádnou naši platební kartu parkovací automat nechce, tak nezbývá než se uchýlit k platbě v hotovosti. Je to taková pěkná hra. Nejdříve rozměnit 100 švédských korun na drobné mince u slečen v nábřežním stánku s občerstvením (ten hnusnej trafikant v hnusným stánku na hnusné křižovatce nám to nechtěl rozměnit) a poté většinu z nich zase naházet do otevřené tlamy plechového přístroje.

Hlavním bodem programu je návštěva muzea, ve kterém je ukryta královská válečná loď Vasa. Tam se nám líbilo.

Shlédneme také výměnu královských stráží, která spočívá zejména ve výměně vysílaček. V centru je německý a finský kostel a taky estonská škola (škola se švédsky řekne skola). A jinak je centrum plné krásných domečků, domů, paláců, úzkých uliček. Sem tam se mihne nějaký Viking ve slušivém oblečku.

Odpoledne míříme dále na sever k městu Uppsala. Ne však přímo do Uppsaly - tu jen vidíme z dálky - ale do Staré Uppsaly (Gamla Uppsala).

Pak ještě ke starodávnému mostu přes rozvodněnou řeku a hledat místo na spaní. V úterý 30. 6. 2009 se jede dál. V národním parku Skuleskogen je příjemno. Suťová pole, borovice, soutěsky, výhledy na moře. "Kdo ale překoná hlavní hřeben, spatří jiný svět: tišiny lesů, skalní labyrinty, v údolích nehybná jezera jako oči hor. Na východě Botnický záliv, ostrovy se smrkovými lesy. Země skandinávských duchů, elfů a trpaslíků" (Zdeněk Šmíd: Za písní severu)

Zde také potkáváme první Čechy na naší cestě, tedy spíše první Češky. Zdravíme se "hej", protože Češky neví, že my jsme Češi. My to ale víme, protože se baví hodně nahlas a taky mají kostkované kalhoty. A ty letos zřejmě frčí jenom v Česku. Koupeme se v jezeře. Ve volně přístupném srubu se neubytováváme, chceme ještě zase popojet dál na sever. Kdyby byla možnost sprchy, tak jsou pláže u moře úplně super. Během jízdy hrajeme další ze švédských her - na vzorné ježdění - jsou tu takové lahůdky jako 35kilometrový úsek hlídaný radary. V noci je už světlo celou noc, v místě, kde spíme (u Jävre) je i pár komárů. Ale takový běžný český standard. V noci také přebírá Švédsko od Česka předsednictví EU. Ale žádný ohňostroj jsme neviděli. A možná nejen proto, že tu není v noci tma...

Fotogalerie